Ústecké nebe plné letadel...
Letošní ústecké nebe bylo opět plné letadel. A vrtulníků, samozřejmě. Poznamenáno sice úmorným vedrem, ale parádní...
Dokonce i starý Neptun si odložil do plavek...
Tentokráte neslo se především ve znamení dechberoucích výkonů našich leteckých akrobatů. Své místo ale nalezli i parašutisté, plachtaři, vrtulníkáři, vírníkáři, modeláři...
Vyjmenovat nějaký konkrétní stroj nebo vystoupení bylo by neuctivé vůči ostatním. Nicméně...
Samozřejmě zde opět zazářila Královna ústeckého nebe, letecká záchranná služba DSA. Kamarádi z Kryštofa 15 se svým žlutým EC-135 a jejich ukázka možností zásahu v nepřístupném terénu. Stejně tak modrý policejní Bell s ukázkou rychlého zásahu proti pachateli. Policisté se předvedli i v pozemní ukázce, se psy, proti demonstrantům a podobně...
Výsadek parašutistů z An-2 sem patří již neodmyslitelně. Seskok z křídla větroně se však jen tak nevidí. Zejména pak, když je doplněn o tanec Blaníku kolem něj při sestupu na zem. Vlasta Dvořák opět ukázal, že je mistrem svého řemesla...
O historickou ukázku se tentokráte postarali piloti z Točné a Mladé Boleslavi. Slyšet burácení Harvardu a cvakání Kukuruzniku a pozorovat tyto nablýskané veterány, to je prostě vždycky svátek. A bojové vystoupení z 1. světové války, kdy se pod Krušnými horami postavily sobě repliky Nieuportu a Pfalzu,... to je pak návrat pomalu až k samotným počátkům letectví...
Co by asi tak řekli bratři Wrightové po přistání Flyeru, kdyby pozorovali Martina Šonku, Lukáše Pařízka a Honzu Sobotku, popírající pod nebeskou klenbou fyzikální zákony během akrobatických vystoupení? Připadalo by jim to jako sci-fi? No...
Ale co si jednou budou říkat potomci našich potomků? Kdo ví, co se bude vznášet pod ústeckým nebem za padesát let...
Třeba z toho taky padnou na zadnici...
