Pod jednou vlajkou...
Kdybych byl fňukna, popláču si,... proč nemůže mít den 28 hodin? Proč se nemohu naskenovat a být na více místech najednou?...
Inu, tož tak na světě...
Navnaděni úžasným setkáním se studenty a pedagogy z Odolena Vody, kde jsme alespoň na dopoledne mohli být účastni skvělé akce s názvem Odolský Albatros (modelářská výstava a soutěž, prohlídka dílen a učeben SŠLVT, technika, simulátory atd.), přesunuli jsme se v poledne na letiště u Dělouše (modří vědí...). Zde již od rána božího probíhala další ze skvělých (nejen) leteckých událostí tohoto horkého víkendu...
Letišťátko v podhůří Krušných vrcholků hrálo tentokrát všemi barvami. Červenou, modrou a žlutou především, neb se tu dnes prezentovaly složky IZS Ústeckého kraje. Záchranáři, policisté, hasiči, spolu s nimi samozřejmě i vojáci...
A jak je tradicí v těchto končinách, akce přilákala velké množství malých i velkých návštěvníků, pro něž byla připravena spousta pozemních i leteckých ukázek. Seskoky, slaňování, vyprošťování z vraku vozidla, hašení požáru, zásah záchranářského vrtulníku (a jako vždy i ostrý start, neboť Barča, Královna ústeckého nebe, je ve službě 24/7...), práce psovodů (výcvik, zadržení "pašíka"...), jízdní policie...
Vystavenou techniku si samozřejmě každý mohl prohlédnout zvenčí i zevnitř. Sednout si za řídítka nebo volant, vyzkoušet si části výstroje, práci s ní, popovídat si v některém z desítek stanů a stanovišť, zeptat se, zasoutěžit si...
Zadovádět si pod chladivou sprchou přímo z hasičské cisterny nebo v chomáčích pěny...
A setkat se s přáteli. S Májou, Terezkou, Danem, Prokopem (když zrovna měl chvilku mezi komentováním jednotlivých ukázek...)
Jen to v tom horku bylo pěkně náročné. Až nám z toho usnul tygr...
