Pan Kubeš vypráví...
... Poděbradské povídání, díl asi první...
Sliby se maj plnit o vánocích, jak vece známý Ledecký bard Janek. A tento slib splnili jsme s panem Kubešem, kolegou, kamarádem, historikem a prvním milovickým místostarostou po Hadrové revoluci, velice rádi...
Učinili jsme jej již před více než měsícem, během oslav Dne veteránů v Milovicích. Třeťáci poděbradského Základního edukačního ústavu TGM zapojili se tehdá do příprav a vyrobili nám nádherné vlčí máctvo. Tedy toto posezení a vyprávění o 1. světové válce (s dovolením budu tuto napříště však označovat tradičně Velká válka...) mělo jim býti jakous takous odměnou...
Termín domlouval se sice poměrně divokým způsobem a byl několikráte pozměněn. Nicméně za onoho prosincového čtvrtečního jitra přesunuli jsme se do krásného lázeňského městečka, usedli do školních lavic a s chutí se nechali unášet proti proudu historie. Celých sto let a pár měsíců zpátky až do končin rakousko-uherských...
Pravda, ve třetí třídě drobotina nezná zatím tolik souvislostí, aby bylo možno ji zasvětit do historie Velké války úplně. Nicméně pan Kubeš s tímto počítal a podal vše tak, aby i takto malé žactvo alespoň většinu věcí pochopilo. Ehm,... a my dospělí též...
Naše obavy však, že třeťáci jsou na podobnou besedu příliš malí, se velice rychle rozptýlily. Děti seděly, ani nedutaly a zaujatě sledovaly. Našli se i odvážlivci, kteří položili několikero nesmělých dotazů. A to je dobře! Při podobných posezeních není nic lepšího, než když se do diskuse zapojí nějací oponenti či zvídavé duše. Však si to pan Kubeš na zpáteční cestě pochvaloval. Je to ale především jasná známka toho, že se jedná nejen o děti správně vedené svými rodiči a zdravě zvídavé, ale že i přístup školy a paní učitelky třídní k jejich výchově dá se označit za příkladný...
Jen je škoda, že jsme neměli k dispozici více času. Pravda, na povídání s Alešem Kubešem není dost času nikdy, dokáže povídat několik hodin v kuse a i poté zbyde ještě obrovská hromada materiálů a faktů, o nichž by bylo potřeba se zmínit. Nicméně, považujme toto první sezení za úspěšnou zkoušku, na níž v roce příštím rádi navážeme...
Nyní ale ponechme dětem čas na mnohem příjemnější záležitosti. Blíží se konec roku, vánoce, Silvestr a Nový rok,... snad nejkrásnější svátky v roce, plné pohody, lásky a štěstí. V našich krajích zatím pořád ještě i míru. Tož těm dětem, ale i nám všem, popřejme, nechť tomu tak zůstane i nadále. Vše dobré, krásné a klidné vánoce v okruhu svých blízkých, mnoho štěstí do nového roku 2015, v němž se rádi opět znovu setkáme...
