Otto Jindra...
... české letecké eso, které málem zabilo ruského cara...
Jeden z nejúspěšnějších pilotů dvoumístných strojů v Rakousku-Uhersku sestřelil 9 nepřátelských strojů.
Narodil se v jižních Čechách v Chlumu u Třeboně 18. března 1896. V devatenácti letech vstoupil do armády a začal studovat v dělostřelecké škole pro kadety ve Vídni.
První světovou válku zahajuje jako pobočník velitele 14. horského dělostřeleckého pluku a za odvahu v boji získal bronzovou medaili Signum Laudis. Požádal o převelení k letectvu a 10. 9. 1914 již byl u 1. letecké roty, kde operoval na strojích typu Albatros B. I a později i rakouských Hansa-Brandenburg B. I. a C. I.
21.1.1915 se Jindra stává velitelem 1. letecké roty poté, co se dosavadní velitel Josef Smetana nevrátil z bojového letu. Překvapivé bylo, že velitelem byl jmenován i přes to, že v té době nebyl pilotem, ale pozorovatelem. Pilotní výcvik začal Jindra na podzim 2015 a 11. prosince 1915 získal kvalifikaci polního pilota. Již 5. ledna 1916 tak zažil první vzdušný souboj v roli pilota, který skončil jeho nuceným přistáním poté, co došlo k poškození nádrže letounu. První vítězství v této funkci si připsal 29. března a již od 9. dubna mu patřilo označení letecké eso, neboť dosáhl pěti sestřelů.
Jeho asi nejzajímavější letecký počin se udál dne 12. dubna 1916, kdy byla naplánovaná vojenská přehlídka pro ruského cara Mikuláše II. v ukrajinském městě Chotyn. Jindra skočil do svého Albatrosu B. I a vzal sebou nadporučíka Godwina Brumowskiho. Tito dva rozprášili slavnostní přehlídku pro ruského cara svržením sedmi malých bomb, kdy se pochodující ruské útvary zcela rozpadly. Ruský car sice tento útok bez úhony přežil, ale dost zuřil. Čtyři ruská letadla Parasol se ihned vrhla na opovážlivé „Rakušany“, ale ostuda ruských vojsk toho dne ještě neskončila a dva Parasoly skončily v troskách na zemi.
Ruský armádní velitel, generál Alexej A. Brusilov, jako profesionální voják vyslovil nepříteli uznání, když útok Jindry a Brumowskiho označil jako „mimořádně smělý a statečný čin austrijáckých ljotčiků“.
Svého posledního vítězství dosáhl Jindra 18. prosince 1916. Zaútočil se svým Hansa-Brandenburg C. I na ruský pozorovací balón.
S devíti sestřely se stal v roce 1916 nejúspěšnějším letcem Rakouska-Uherska. Jako jeden z osmnácti leteckých důstojníků monarchie získal dvakrát Vojenský záslužný kříž 3. třídy s meči a válečnou dekorací.
Účastnil se budování československého vojenského letectva jako voják a po propuštění z armády v roce 1921 provozoval vlastní leteckou společnost a zasloužil se o budování tehdejšího československého leteckého průmyslu.
Otto Jindra zemřel 2. května roku 1932 ve věku pouhých 36 let na následky utrpěných zranění z Velké války.
(Zveřejněno s laskavým svolením autora, p. Petra Blahuše...)
Zdroje:
www.valka.cz
www.military-portal.cz
