Není baron jako baron...
... Ani když jsou oba rudí...
Miluji takovéto náhodné nárazovky! Co děláš zítra? OK, přijeď, bude to stát za to...
A stálo! Navečír mi napsal Jarda Klacek, ať ráno přijedu, že bude v Jungbunzlau Rudý baron. Pravda, poslední léta mě s tímto slovním spojením nenapadá toliko Manfred von Richthoffen a jeho pověstný červený Fokker Dr. I, ale to nebudu rozebírat. Prostě, není rudý baron jako rudý baron a hotovo. No jo, jenže... Na zítra dopoledne už něco mám... Zase ale, kolikrát se taková příležitost naskytne? Prostě se jen plány operativně pozmění a hotovo...
Nedostal jsem se do Boleslavi na sedmou, jak bylo plánováno. Tedy, to bych stejně nestihl ani tak, jel jsem z noční. Ale pozdější střídání k tomu, vlaky se sekly trošku,... prostě jsem dorazil asi o hodinku později. Ale naštěstí kluci trošek natáhli i předletovou přípravu. Jen tedy,... přijíždějíc k letišti, zoufale jsem pozoroval čtveřici letadel, vznášející se nad plochou a mířící kamsi za Chlum. Bože, nééé!...
Představa, že jsem přijel naprosto zbytečně, drtila mě asi třičtvrtě hodiny. Pak se ale začalo rozpáleným vzduchem nésti sílící bručení motorů a za chvilku se celá smečka přihnala zpátky nad letiště. Po průletu nasadil na přistání ponejprv „děda“ Handlík, dopravující fotografku Denisu s vybavením, pak se postupně posadily i prvoválečné vrány – Jarda Klacek s Nieuportem, za ním Fokker Dreidecker a hornoplošný Fokker E. V. Paráda!!! A to byl vlastně teprve začátek...
Po krátkém odpočinku a poradě, jakož i po dohodě s řídícím létání, vydali se do vzduchu chlapi znovu. Sice jen Nieuport a Dreidecker, ale možná o to lepší. Přesunuli jsme se s Denisou k zadní dráze, kterou jsme měli vyhrazenou toliko sami pro sebe, a užili si ten nejvíc nejzajímavější soukromý letecký den, jaký jsme si mohli jen přát. A vůbec nevadí, že se jej zúčastnily nakonec toliko dva stroje. Možná o to lepší. Robert s Jardou rozehráli nám nad hlavou pravý a nefalšovaný prvoválečný dogfight. Motory burácely v plných obrátkách, křídla a výztuhy skřípaly, letadla se točila kolem sebe a míjela se o pár metrů, proháněla se nízko nad zemí. Sem tam dokonce zaštěkala dvojice kulometů Spandau, aby byl zážitek ještě opravdovější. Škoda, že Jarda nemá na svém stroji namontovanou zbraň také... Každý měl chvilku navrch, situace se měnila s každou další minutou. Ale to jen proto, že se na tom oba soupeři předem dohodli, v reálu si nedělám iluze, kdo by asi šel k zemi (promiň, Jardo...). Nakonec se rozešli smírně, aniž by byl znám vítěz. I to se tehdy stávalo, za první války se ještě ve vzduchu vznášeli opravdoví gentlemani, bez rozdílu národnosti...
Po přistání zarolovaly všechny stroje na vzdálenější stranu letiště, k nízkému listnatému hájku, kde nebyly žádné domy a haly, které by rušily fotografickou pohodu. Nebo tedy, nebylo jich tam tolik, oproti těm halám za silnicí... Mohli jsme si hrát. Nechat si postavit letadla, jak se nám zlíbilo, posunovat si s piloty, vymýšlet si, zkoušet,... ale také se pak sami převléci a stát se na chvilku nebeskými rytíři. Stačilo si půjčit bundu a kuklu, na fotografii v kabině Rudého barona to bohatě stačilo. Zážitek to byl neuvěřitelný a ta fotka bude památkou par excellence...
No a k tomu ještě příjemné setkání s bývalým Jardovým kamarádem z letectva a kolegou z žatecké Čtyřiadvacítky „Pepínem“ Hlavou. Další bývalý žokej MiGů, navíc letec ještě dnes, byť na velkých dopravních strojích nejmenovaných saudsko-arabských aerolinií (Mimochodem, přejeme vše nejlepší k narozeninám...). Škoda, že nemohl přijet i Venca Vašek. To by byla sestava! No, ale to nějak doladíme, jednou se to určitě povede...
Výběr, upravený jako „oldies“ a něco z toho i jako kolorované...
Fotogalerie - Denisa Melzerová, Air-shop.cz...
Vše v původním rozlišení (dva balíčky ve formátu .RAR o velikosti cca 1,9 GB každý – doporučuji stáhnout oba a pak extrahovat z prvního, vysype to automaticky i ten druhý...)
Uf,... měl jsem toho za to dopoledne na sluníčku docela plné kecky, jak se říká. Ale za ten zážitek to stálo. No a život mi zachránil kamarád Siky, u nějž jsem se zastavil na chvilku na kávu a popovídání. No,... zkrátka prima den. Občas není na závadu ty plány pozměnit...
