Křídla Sovětů...
Nedoletěli. Neměli tu potřebnou dávku štěstí. Ten centimetr a vteřinu navíc, které by jim zachránily život. Odstartovali na svůj poslední let, aniž by tušili, co je čeká. Vlastně, asi to netušili ani v okamžiku, kdy se jejich stroj v plné rychlosti jako dvacetitunový ingot zaryl s mohutným výbuchem do země...
Pro pplk. Leonida Leontijeviče Knyše a maj. Sergeje Alexandroviče Sadkovoje to bylo navíc daleko od domova, na půdě cizí země. Ponechme stranou politiku, nehrabme se v důvodech, proč a nač. Je to historie, tu nezměníme. A změnit nechceme, narozdíl od všeobecného přístupu vyvolených ojro- a ušáko-hujerů. Prostě to tak bylo...
Před třiatřiceti lety, 28. listopadu 1988, odstartovali výše jmenovaní příslušníci 101. ОКРАП VVS SSSR z letiště v Milovicích. Ve velmi špatném počasí, kdy mohli startovat jen ti nejzkušenější přešli při provádění zatáčky do nezvyklé polohy a poté klesavé spirály. Pro malou výšku letu však již nestačili vybrat, jejich Su-17UM3 narazil do kamenité Staropacké hory. Údajně se v poslední chvíli pokusili o katapultáž, ale... Průzkumný letoun v plné rychlosti zavadil o koruny mohutných smrků a byl v okamžiku stržen k zemi. Exploze, oheň, kouř, trosky, doslova se rozprsknuvší po celém kopci i blízkém okolí. Mohutný kráter...
Motor, vyvržený z bortícího se stroje se po odrazu od země dostal dokonce až mezi blízké domky chatové osady ve svahu kopce...
Neměli sebemenší šanci...
Vydali jsme se s dlouholetým kamarádem a kolegou z libereckého klubu Milošem Podzimkem na toto místo již poněkolikáté. Kdysi mi právě zde ukázal kouzlo letecké archeologie, asi na toto téma připravím článek do některého z dalších Flying Revue. Dnes jsme však výbavu ponechali doma. Chtěli jsme toliko uctít památku dvou zahynuvších letců. Položit na místo jejich skonu květiny a zapálit svíčky. Zaslouží si to...
Nicméně poté, co jsme tak učinili,... musím konstatovat, že od mé poslední návštěvy pomník doznal značných změn – křídlo bylo opraveno a nově nastříkáno, včetně obnovení rudé sovětské hvězdy,... přeci jen jsme si zkusili odkrýt napadané listí. Co kdyby? A opravdu! Nedalo to ani tak moc práce. Za chvilku jsme drželi v ruce kousek skla z překrytu kabiny, pár plíšků a kabelů, fragment lopatky z motoru a kousek gumy z pneumatiky. Jen povrchový sběr, stačilo odhrabat listí! Vida, první hmatatelný příspěvek do budoucího muzea VVP v Milovicích...
Závěrem dvě staré letecké pravdy, které platily odjakživa a budou platit to... dojakživa...
"Kdo tahá za knypl, je můj kamarád a je mi jedno, co má namalovaný na letadle..."
"První, kdo namaloval na letadlo kokardu, byl vůl..."
