Konference Žen v letectví...
Každý let začíná rozhodnutím vzlétnout...
Včerejší konference spolku Ženy v letectví přivítala v prostorách kongresového sálu letiště Praha-Ruzyně na 130 hostů! Převážně žen, jak už napovídá i sám název. Zástupkyň leteckých profesí, žen, jejichž život, práce a zájmy týkají se všech aspektů aviatiky. A nešlo čistě jen o pracovní setkání. Celá tato akce nesla se ve velmi přátelském duchu a byla velice inspirativní a poučná pro všechny, bez rozdílu pohlaví...
I pro tygry...
V průběhu odpoledne, které, jak to tak bývá u skvěle připravených akcí, uteklo (bohužel) velmi rychle, vystoupilo několik přednášejících hostů. Nebojím se říci, že se jednalo o osobnosti z hlediska československého/českého letectví...
Hned v úvodu moderátorka celé akce Eva Krejčí přivítala předsedu představenstva Letiště Praha, pana Jiřího Pose, který seznámil přítomné s budoucností pražského letiště. Jak víme, plány jsou veliké a rozsáhlá rekonstrukce/inovace již pár let probíhá. Nebude jednoduchá, přeci jen ruzyňské letiště je spojovacím uzlem z hlediska evropského i celosvětového (OK, pomyslný střed Evropy leží přeci jen o pár desítek kilometrů vedle, ale...). Dle informací z médyjí již byl schválen územní plán na výstavbu nové paralelní dráhy, z čímž je ovšem spojena i další výstavba nových terminálů, parkovacích domů, obslužných objektů, hotelů,... Všeho, co je k plynulému chodu takového kolosu potřeba. Karty jsou tedy, jak se říká, rozdány. Nyní je vše jen o času a (samozřejmě) penězích. Nicméně...
Doby, kdy před budovou letiště a kontrolní věží, které obě stojí dodnes a jsou nositelkami (ha, opět rod ženský!) slavné a bohaté historie této nejen letecké lokality, byla jen plocha travnatá a stroje odsud se vydávající do všech světových stran poháněly dřevěné vrtule v počtu od jedné do čtyř, jsou sice krásnou ale důležitou historií. Opakuji a zdůrazňuji DŮLEŽITOU. Kolik podobných letišť je ve světě k nalezení? Dalo by se to spočítat na prstech? Jedné nebo obou rukou? A historie JE důležitá, byť pokrok nezastavíme. Možná za několik let pamětníci vzpomenou a budou moci srovnávat. S údivem spočinout na některé z vyhlídek a spočítat si, jak vzrostl počet destinací, odbavených klientů, zavazadel a dalšího nákladu, o něž za ty desítky let narostl objem nákladu a cestujících, procházejících ročně na tomto kousku pražského teritoria. Jen, ty počty se dnes již počítají v jednotkách téměř desítek milionů ročně...
Konec konců, postavme vedle sebe Aero A-14 imatrikulace L-BARC, letoun, který provedl v roce 1923 první let Československých státních aerolinií na trase Praha - Bratislava, a mohutný kolos Airbus A-380, který prakticky dnes a denně navštěvuje pražské letiště na cestě z Prahy do Dubaje a zpět. To je rozdíl! Přitom... Sto let a nějaký drobek...
Asi se toho nedožijeme, ale co bude za dalších sto let?
Marta Guthová, předsedkyně spolku Ženy v letectví a velká šéfová pražského Czech Aviation Training Centre představila následně spolek samotný a sumarizovala jeho činnost za poslední období. Činnost bohatou a velice zajímavou. Setkání, exkurze, návštěvy různých leteckých zařízení a subjektů, akce poučné i inspirativní. Pro nás všechny, opět bez rozdílu toho, co má člověk "tam dole"....
Přednáška o práci lidí z Czech Airlines Handling, přednesená Janou Sochorovou, členkou představenstva, přesvědčila nás o starém důležitém pravidlu - bez nich by nelétali. Možná někteří lidé mimo "komunitu" netuší, co slovo "handling" znamená. Víte, co vše potřebujete před cestou do zahraničí? Co nesmíte pominout nebo zapomenout? Mohou vaše zavazadla odcestovat bez vás? Můžete vy odcestovat bez zavazadel? Může letoun odstartovat bez pohonných hmot? S námrazou pokrývající křídla a trup? Co se děje s vašim kufrem po odbavení? Jak se stane, že zrovna ten váš batůžek dostane se do správného stroje? Počká na vás letadlo? Kdy nastoupíte do letadla? A kam? Chcete na nějaké konkrétní místo v letadle a je to možné za některých konkrétně daných podmínek? Je to vůbec možné? Kdy a jak? Zapomněl jsem si doma pas. Končí mi jeho platnost týden po návratu z dovolené, mohu například vycestovat na dovolenou do Egypta? Aha? A napadly by vás vůbec takové varianty? O to vše se lidé od handlingu starají. Aby váš kufr místo do zmíněného Egypta neodletěl dejme tomu do Novosibirsku. Aby letadlo mohlo odletět. Aby cestující po trati netrpěli hladem. Aby si mohli přečíst čerstvý denní tisk...
Vlastně,... aby vůbec mohli odletět. V určený čas...
Kolik společností vůbec dokáže CAH smluvně odbavit?...
A to hovořím jen o spojích s cestujícícmi, vůbec neberu v potaz lety čistě nákladní, čili tzv. cargo...
Kajícně přiznávám, že vystoupení prof. Susan Durbin a Tinkumy Edafioghor z University of the West of England, týkající se role žen v mezinárodním letectví, jsem vynechal. Ne však proto, že tato byla v jazyce nerodném leč mezinárodním, tedy anglickém. Chtěl jsem využít možnosti vyzkoušet si na vlastní a také na pruhovanou tygří kůži některé z doplňkových,... mhmmm,... jak to nazvat? Atrakcí? Slovo "networking" se mi moc nelíbí. Řekněme, že šlo o ukázky praktické. Chtěl jsem se podívat, co například člověk s sebou nesmí do letadla vzít, čistě z důvodů bezpečnostních. Prohlédnout si sbírku zabavených propriet, které,... probůh!,... obsahovaly i takové věci, jako repliku ručních granátů, střelných zbraní, bodných zbraní v jakékoliv, i té nejvíc nejneuvěřitelnější podobě. Tyjo,... jako fakticky se někdy někdo pokusil toto pronést na palubu? To snad...
Využili jsme i velmi vzácné možnosti popovídat si s přímými účastnicemi nedávného letu Airbusu Zero-G. Děvčaty, které na vlastní kůži zažily krátkodobý stav bez tíže. Nemohl jsem se nezeptat,... jaké to bylo? Jaký byl pocit, kdy vlastní tělo člověk nevnímá, protože ho prostě necítí? Kdy ruka, noha, hlava nic neváží, jen se vznášejí volně v prostoru, i když omezeném. Jak na to Eliška, Linda a Julie reagovaly? A samozřejmě i ostatní, kteří se tohoto letu zúčastnili...
Stejně,... když o tom tak uvažuji,... kolik je holkám? Patnáct? Sedmnáct?... Tyjo,... v jejich letech jsem... Ne, raději nic. Byl by to splněný sen i dnes...
A vlastně, splněným snem by byla i ta cesta do Dubaje. Obzvlášť v případě, že bych si mohl odbavit zavazadla sám. A slibuju, nepodváděl bych. A vůbec by nebylo motivací, že bych dostal jíz,.. ne, letenku,... do bussines class. Nicméně i toto jsme si mohli vyzkoušet a přímo na přepážce. OK, asi to bylo ostatním cestujícím poněkud divné, ale... OK, takže... Jméno,... ne, ne, nic zásadního nebezpečného v kufru nemám,... na palubě je se mnou pet, i když pruhovaný plyšový,... přisámbohu, ten kufr má jen 3,5 kila,... ano, rád bych k okýnku. Deku nepotřebuju a nějaké zvláštní služby taky ne. Jsem plně soběstačný (Vargová, mlč!!!). Ano, vepříka jím. Neblinkám. Vykopnout nouzový východ dovedu...
OK, ještě tohle nalepit na kufr,... plus kontrolní nálepku, kdyby náhodou... Druhou na čelo...
A visačku, že jsem velký a těžký na krk...
Cože? To už je konec? Ne nééé...
Ale je to tak. Odpoledne se pomalu přeměnilo v večer a konference byla ukončena. Panečku, to to uteklo! Ale... Jak jsem řekl, krom spousty úžasných setkání přineslo i stejně velké množství zajímavých a důležitých informací. A zážitků...
A nám bylo velkou ctí se toho všeho zúčastnit. A třeba i jen udělat pár fotek pro ostatní...
Každopádně,... Marto i Vy všichni ostatní,... a záměrně Vy s velkým "V",... díky moc za tu možnost...
A se těšíme už teď na to příští. Na konferenci, besedě, setkání,... nebo třeba jen cestou na dovolenou. A slibuji, pečlivě si zkontroluji veškerou potřebnou dokumentaci, nezabalím si ruční granát a přijdu včas...
