Expedice Southern Cross - Den čtvrtý...
… Sršní hnízdo…
Letiště Williamtown v Novém Jižním Walesu není jen „autobusová zastávka“ pro tzv. domestic flights, tedy lety na východním pobřeží Austrálie. Jedná se zároveň o velkou bázi Královského australského letectva, takzvaný Domov Sršňů (eventuelně Australský Top-Gun, ale osobně preferuji spíše variantu první…)…
V rámci základny je v jejím severo-východním rohu umístěno malé letecké muzeum s všeříkajícím názvem Fighter World. Myšlenka na jeho vybudování vznikla již na začátku osmdesátých let minulého století. Nakonec však bylo slavnostně otevřeno až po tzv. „Válce v Zálivu“ v roce 1991. Zpočátku se jednalo toliko o několik strojů, vystavených na venkovní expozici. Ty se historicky vztahovaly k jednotlivým perutím Královského australského letectva a byly jimi zároveň sponzorovány. Zejména pak ale k strojům a příslušníkům 481. křídla RAAF, umístěného právě na bázi ve Williamtownu a střežícího celý rozsáhlý region Newcastlu a Hunter River…
Dnešní muzeum se rozkládá ve dvou leteckých hangárech (částečně pak i v jejich nejbližším okolí…) a představuje kompletní historii australského letectva, od jeho prvopočátků na splašených špejlích, potažených tenkou vrstvou plátna, až po moderní F-18 Hornet. A to jak za pomoci zmíněných vystavených letounů, jimž bezesporu vévodí uvnitř hangáru umístěná mohutná F-111, tak s využitím jejich částí a součástek, motorů, kanónů, podvěsů s přídavnými nádržemi či pumami, raketometů, uniform, fotografií, dokumentů a tak podobně…
Při mé první návštěvě tohoto muzea v roce 2006 byl druhý hangár prozatím ještě pro veřejnost uzavřený. Měl jsem však to štěstí, především díky plk. Jaroslavu Novákovi, jenž byl čestným členem zdejší důstojnické jídelny, že mi tehdejší ředitel dal nahlédnout za tehdy ještě tajemná vrátka a pustil mě mezi skutečné skvosty. Mezi tehdy rekonstruované slavné anglické Spitfiry, k německému Messerschmittu Bf-109, proudovému Vampiru…
Tehdy mi splnil vlastně dětský sen, neb jsem poprvé mohl usednout do kabiny stroje, na němž českoslovenští letci statečně bojovali v Anglii v době druhé světové války…
Dnes je již tento hangár volně přístupný a doplňuje úchvatnou sbírku zdejších aparátů těžších vzduchu…
Měl bych snad nějaký letoun vyzvednout, či se mu věnovat blíže? Tedy krom již zmíněného spitfiru, of course… Ale ano, samozřejmě. A nebude to ani kompletně „odstrojený“ Sopwith Camel, ani první v Austrálii vyrobený deHavilland Vampire…
Již před lety zaujal mě totiž vystavený MiG-21U v barvách Indického letectva. Naleštěný, stojící vedle hbité Mirage III, jako její odvěký protivník například na nebi nad Sinají a Suezem (samozřejmě pomineme-li aktuální parking na vystavěných strojích…). Až letos však povšiml jsem si krátké poznámky v reklamním letáčku, zmiňující fakt, že tento letoun byl vyroben v někdejším Československu!!! A skutečně! Při bližším pátrání zvědavý našinec zjistí, že šlo původně o spárku polského letectva, dodanou z ČSSR v listopadu roku 1973 k 34. stíhacímu leteckému pluku na základnu Gdynia – Babie Doly…
V srpnu 1991 byl tento stroj vyřazen ze služby a o rok později prodán do Austrálie. Zde byl opatřen australskou registrací a přebarven do nynější „indické“ podoby…
Bohužel jsem však nucen konstatovat, že se po dobudování nového hangáru přesunul na venkovní expozici. Nemyslím si, že by mu zdejší horký vzduch škodil, to asi ne, nicméně před těmi dvanácti lety k němu přeci jen byl přístup poněkud lepší…
Ani zde nezapomněl jsem na naše poslání a dal se na závěr návštěvy do řeči s několika pracovníky muzea. Byla to sázka na jistotu, neboť jsem věděl, že Jardu Nováka museli stoprocentně znát osobně. A také ano! A hned byl ten den ještě o kousíček veselejší…
Přitom jsem nevěděl, že nás ještě dvě velice zajímavá překvapení čekají…
Po příchodu k parkovišti uzřeli jsme za předním stěračem zastrčený jakýsi papír. V domnění, že se jedná o parkovací lístek, jsme mu v prvních vteřinách nevěnovali přílišnou pozornost, nicméně jaké bylo naše překvapení, když se na něm objevila česky napsaná slova „Letu zdar!“ a podpisy. No není ten svět malý? Já teď jen doufám, že se podaří nějakým způsobem objevit jeho pisatele…
A druhé překvapení? To naleznete ve fotogalerii. Jsem si však jistý, že se vám všem bude líbit…
Tedy, letu zdar!...
