Den válečných veteránů...
... Letos na italské půdě...
Mrholí, mraky se válí nízko nad zemí, jako by to vše jen podtrhovalo chmurné okamžiky, které jsme si dnes chtěli společně připomenout...
Po loňské (vcelku vyvedené) oslavě Dne válečných veteránů v atriu radnice MěÚ, rozhodli jsme se připomenout si nejen československé válečné hrdiny i letos. Tentokráte však na Italském vojenském hřbitově. Vloni měli účastníci pietní akce možnost prohlédnout si po jejím skončení výstavu o historii československého letectva, letos by tak přišla na řadu komentovaná návštěva muzea, věnovaného bojům na italské frontě a zde v Milovicích pochovaným italským vojákům...
Přípravy kupodivu nebyly příliš složité, už jsme věděli, co přibližně takováto akce obnáší (což ovšem neznamená, že se není stále co učit, po stránce organizace i komunikace...). Paradoxně jako nejsložitější jevilo se nakonec vyřídit vše potřebné s italskou stranou. Neb, jak známo, hřbitov je italským výsostným územím. Nakonec však bylo všechno přichystáno, hosté pozváni, dokonce jsme měli připravené takové malé překvapení...
Stoupající nervozitu, projevující se víc a víc s každou ubývající minutou do hodiny H, zvládali jsme vcelku dobře. Naopak, byli jsme mile potěšeni, že i letos podařilo se do příprav zapojit generaci mladší, tedy školáctvo. A letos nejen milovické, jak jsem se již zmínil v příspěvku na webových stránkách, přidaly se letos i děti ze Základní školy TGM v Poděbradech. Překvapení pak úplně dokonala přítomnost i spousty dalších lidí, které zaujala pozvánka na tuto akci...
Kdybychom jen tušili, jak si s námi Svatý Petr zahraje. A nejen on... Totiž, k zamračené obloze a lehkému mrholení,... co však ale také čekat na začátku listopadu?,... přidaly se i technické problémy a pracovní povinnosti mnohých pozvaných hostí a přátel... Ani to plánované překvapení (jež však zcela záměrně neprozradím, neb bychom si jej rádi ponechali na jinou příležitost...) se nekonalo...
Ne vždy se holt všechno zadaří podle našich představ. Jak vece klasik, sebelepší bitevní plán vezme za své prvním výstřelem. Z našeho pohledu je potěšující, že přes to všechno byla účast poměrně slušná, a co chybělo na lidech (myšleno kvantitativně), doplnili přítomní náladou a odhodláním...
Přibližně ve čtvrt na jedenáct zahájili jsme krátký pietní akt. Po krátkém uvítání a poděkování zejména přítomným školákům za pomoc s přípravami, byla u pomníku položena květina a věneček z vlčích máků. Za zvuku československé hymny vzdali jsme společně hold všem Čechoslovákům a vojákům jiných národností bez rozdílu, padlým na bojištích celého světa. Letos však, díky stoletému výročí Velké války (známé spíše jako 1. světové...), především mužům, kteří položili své životy v letech 1914-1921 (tedy včetně našich legionářů, bojujících na Rusi ještě dlouho po skončení války...). Ale také našim novodobým válečným veteránům a českým vojákům, kteří zahynuli na zahraničních misích. Konečně, jedním z pozvaných hostů, který však ze zdravotních důvodů musel, ač nerad, odmítnout, byl náš kamarád Jiří "Regi" Schams...
"Oficiální část" pietního aktu zakončili milovičtí školáci, kteří na trávníku za pomníkem vytvořili ze svých výrobků velké rudé srdce. Bylo to symbolické, ale silné a zavazující. Pro nás i pro ně. Nicméně, jsme přesvědčeni, že tyto děti jsou vedeny správnými lidmi tím správným směrem...
Vzhledem k nepřízni počasí dohodli jsme se, že následné setkání a povídání s panem Alešem Kubešem na téma Velká válka a Den válečných veteránů přesuneme na půdu školy v nějakém jiném termínu. Nechtěli jsme riskovat zdraví přítomných školáků. Děti s paní ředitelkou se proto odebraly zpět do školních lavic a my do muzea na krátkou komentovanou prohlídku a něco malého pro zahřátí. Mohli jsme alespoň poděkovat panu Miroslavu Čerepušťákovi za spolupráci a možnost uspořádání letošní oslavy právě zde...
Fotogalerie - Miroslava Dlouhá
Fotogalerie - Lada Flachsová (plus odkaz na web třídy 7.A)
Fotogalerie - Miloslav Prskavec
Fotogalerie ke stažení zde...
Poděkování ovšem patří všem. Těm, kteří přišli a pomohli důstojně uctít památku válečných veteránů a především pak těm, kdo pomohli tuto oslavu připravit a zorganizovat. Hlavně dětem ze 7.A Základní školy TGM v Milovicích pod vedením paní ředitelky Lady Flachsové. Letos i dětem ze 3.D Základní školy TGM v Poděbradech, pod vedením paní učitelky Moniky Szabóové s posvěcením paní ředitelky Miriam Piskačové. Zvláštní dík bychom rádi zaslali paní Markétě Šichtové za nádhernou kytici. Přátelé, kolegové, kamarádi, velice děkujeme a těšíme se na další spolupráci...
"Mužně jste se bili, mužně vykoupili vlasti její svobodu, máte věčně žíti, příkladem vždy býti, všemu svému národu. Jeden každý z Vašich četných řad, doved' čestně pro vlast umírat, Vaší krve rudé národ vždycky bude vděčně vzpomínat..."
Hoši od Zborova, Karel Hašler, 1927
