Den válečných veteránů...

... aneb Když rozkvétá lán máků červených...

 

   Náš boj teď jiní převezmou. Do vašich rukou vkládáme teď svou hořící pochodeň a vy ji neste dál. Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal...

 

Oslavy Dne válečných veteránů nemají v Česku tak velkou tradici, jako v jiných zemích. V podstatě se zde tento významný den začal slavit až po začátku třetího tisíciletí. U nás v Milovicích jsme se ku vzpomínce na naše dávné i současné hrdiny sešli teprve potřetí. I přesto bylo potěšující, že účast na této skromné pietní akci byla opět o něco větší...

 

Vzhledem k tomu, že se snažíme maximálně zaměřit naši činnost na práci s dětmi a mládeží, bylo pro nás velice milé znovu tento vzpomínkový akt připravovat s těmi nejmladšími. Letos se jich do příprav i samotné realizace zapojily dokonce tři třídy, což matematicky vychází lehce pod jedno sto dětí (ze ZŠ TGM v Milovicích a ZŠ TGM v Poděbradech...)!!!

 

Pietní akt zahájili jsme krátkým přivítáním a poté proslovem paní doktorky Kristýny Bukovské, která přišla padlým vzdát hold jménem vedení Města Milovice. Spolu s paní učitelkou Dagmar Molinovou, jejími dětmi z 8.C a s naším čestným hostem, panem Alešem Kubešem, položili jsme květiny přímo před radnicí u nového pomníku československých letců. Trávník a kamínky kolem něj náhle rozkvetly rudými vlčími máky. Květinou v tuto dobu netradiční z hlediska botanického, nicméně symbolickou a typickou pro tuto slavnost. Drobnými kvítky v barvě krve, prolité na bojištích od dob Velké války do současnosti. Vzpomněli jsme na dědy, otce, bratry, kamarády,... kteří padli pro to, abychom my mohli žít. Kdo ví, možná že některý z předků právě těchto dětí,... a je to velice pravděpodobné,... Velkou válku na vlastní kůži zažil,... padl nebo byl zraněn... O to silnější byl dík a vzkaz od nás, kdož jsme přišli k pomníku, vyjádřený společně zazpívanou českou hymnou...

 

Zmíněný okamžik, způsobený neplánovaně stávkující technikou, dokázal nám všem však i něco jiného. A v podstatě to mělo i návaznost na následující besedu v zasedací místnosti Městského úřadu, zaměřenou na české státní symboly, jejich použití a historický vývoj. Spolu s panem Kubešem, kolegou z Odbočky 30 Luďkem Kučerou, paní učitelkou a dětmi podiskutovali jsme o tomto důležitém tématu, ukázali si státní vlajku, malý i velký státní znak, prezidentskou standartu, státní pečeť, nezapomněli ani na národní hymnu, korunovační klenoty a lípu. Seznámili jsme se s historií a heraldickými pravidly, s různými zvláštnostmi, možnostmi a pravidly použití těchto symbolů, s příklady, kde se s nimi můžeme setkat, ale i se zákonem, jímž jsou státní symboly ošetřeny a kde je jasně vymezeno, za jakých podmínek a jakým způsobem lze jich použít. Též ovšem, co je v souvislosti s nimi zákonem zakázáno, mimo jiné i v souvislosti s kauzou „Trenýrky“ a prudce intelektuálně i lidsky hovadnými jejími pachateli z jakési pseudoaktivistické skupiny „100 výkalů“. Ehm,... nomen omen...

Tyto děti, i když to v sobě třeba dosud nedokázaly objevit a probudit, však MAJÍ velice slušné znalosti, dobrý přehled a dřímá v nich i ta dnes tolik potřebná dávka národní hrdosti (tak usilovně potíraná ze strany vládnoucích (j)elit, euroúřednických loutek a (ne)mocných mocných, ve jménu... čeho vlastně?...). A je naší svatou povinností,... nás, rodičů, učitelů,... jim s tímto probuzením národní hrdosti pomoci, podpořit je a udržovat. Dnes na tom závisí jejich budoucnost i budoucnost tohoto národa jako celku...

 

Děkujeme všem, vedení i učitelskému sboru výše zmíněných škol, dětem, ale i zástupcům Města Milovice a hostům, za podporu a pomoc, bez níž by tento (byť symbolický) akt zde v Milovicích a o den později i v Nymburce nemohl býti uskutečněn. A věříme, že tato krásná a potřebná tradice bude i nadále vzkvétat. Tak, jako ony pověstné vlčí máky...

 

Fotogalerie milovických školáků a paní učitelky Molínové...

Den válečných veteránů v Milovicích...

Pietní akt v Nymburce...

 

Pod českou vlajkou vlčí máky kvetou. A kvést budou, nepřestanou. Na věčnou památku našich dědů, otců, bratrů,... našich hrdinů...