Čáslav po půl století...
Když v první polovině padesátých let naše vojenské letectvo se historicky rozsáhle měnilo z vrtulových typů na proudovou techniku a budování betonových letišť, včetně kvaltu v nekompromisním pádění k socialistickým úspěchům podle našeho „velkého východního bratra“, netušil jsem, že se dožiji obrovských obměn. Kladem počátku tohoto období byl celostátní odborný výběr pilotů pro novou leteckou techniku, kde statisticky doloženo, ze sta uchazečů po zdravotních a psychologických prohlídkách v Ústavu leteckého zdravotnictví Praha –Dejvice, bylo přijato deset schopných vojáků.Tehdy v roce 1951 jsem sloužil jako desátník v Opavě a právě 1.května jsme dorazili do májové Prahy a já jsem uvízl mezi úspěšnými adepty.
Potom nastal další konkurenční vývoj výcviku pilotů v Dolním Kubíně a Piešťanech, kde byla vyčleněna pomalejší skupina na vícemotorové a pomalejší typy letadel a ze zbytku stovky frekventantů další „pokusná skupina 20 králíků“.Ti byli v létě 1952 odesláni do Výcvikového střediska proudového letectva v Přerově(naštěstí jsem byl mezi nimi). Abych nezpychnul tak jsem při přistání po prve na betonu a se zadním větrem nezvládl výběh letounu C-2,( což bylo dvoumístné již plechové Arado, poprvé Němci bojově zařazeno v roce 1936 ve Španělsku) zavadil levým křídlem o vysokou pšenici hned na okraji betonu při rychlost i cca 60 km a BUM došlo k vylomení obou podvozkových kol. Slézali jsme z mašiny s kamarádem Járykem Kubešem po křídle do obilí . Pak jsme konečně začali na Migách, kde jsem měl na sóle mašinu , která v ostré zatáčce doleva překláněla (ale říkám si bráchové mám dali tyto „brusy po Koreji“).Ale další let ten den /2.VIII./. na tomto éru měl Honza Přichystal, který se na vertikále dostal do vývrtky a šel do země. Zda byla příčinou katastrofy technika pilotáže nebo nevyváženost letounu vyšetřovací komise letectva vedená pplk Tykala nezjistila. Naše skupina přeškolení na Mig-15 dokončila a šli jsme do Žatce zakládat 17 slp jako již třetí letecký pluk na tomto „betonu“
Na historickém letišti pod Krušnými horami zv. „Korea“, sídlil počátkem roku 1952 první proudový pluk naší republiky 11slp, který měl taktéž 11 tryskáčů Jak-11 (první typ proudových letounů sovětského letectva) u nás označeného S-101 a další dvě letky byly už vyzbrojeny Migy-15 (ozn.S-102) , mjr.Ludevít Solár byl velitelem s válečnými zkušenostmi v bojích na „Východní frontě“.
Téhož roku byl tam založen nový 15 slp vybavený novým letouny Mig-15 vyráběných už dle sovětské licence ve Vodochodech. Tento pluk čekala pochmurná budoucnost v leteckých událostech.Prvním velitelem byl mjr Vladimír Fros, který prošel závěrem II.světové války bojiště v řadách Čs.armádního sboru gen Ludvíka Svobody. Všichni piloti obou pluků byli v důstojnických hodnostech a koncem léta 1952 na tomto betonu byl založen další nový 17 slp, jemuž úspěšně velel zkušený pilot 1.třídy mjr Štefan Jaďut. Drobná nerovnost nastala tím, že naše skupina, tvořící dvě letky pluku byla v hodnostech vojáků základní služby . Dokonce už po měsíci dalšího usilovného výcviku po úspěšné střelbě z palubních kanónů bylo několik z nás zařazeno do hotovosti PVOS. Tehdy pravidelně na „KOREU“ zajížděl ze zdravotních důvodů velitel letectva gen.Hanuš po zjištění této hodnostní anomálie jsme se po měsíci stali podporučíky
Na počátku roku 1953 bylo v Leteckém učilišti Prostějov - slavnostně vyřazováno přes 120 frekventantů pilotního výcviku do základní důstojnické hodnosti, kterou ale naše žatecká skupina už „třímala“čtvrt roku. Toto samozřejmě vyvolalo nepříznivé tváře našich kámošů, i když jsme jim hlásili že ty „oficírské měsíce na Korei“ byly bez patřičných financí. Pravdu jsme měli ale jen tři dny, kdy nám do Prostějova dluh za žateckou etapu dovezl v hotovostních obálkách velitel letky 17slp npor Libor Liška
Piloti a většina ženatých technického personálu prvních dvou pluků se zabydlovalo v nových bytovkách v okolí letiště Žatec, ale borci 17 slp čekal jiný osud… Zjara v roce 1954 jsme se bez potíží přesunuli na letiště MLADÁ pod velením nového velitele mjr Františka Dolíhala Na tomto betonu postaveném na území zaniklé osady Boží Dar byl před námi přesunut velký 47 pzlp krátce po přeškolení z vrtulové techniky na proudové Mig-15. Létalo se pilně při lepším počasí než žatecká kouřma, a tak jednoho prázdninového dne mě vel.pluku pravil: Soudruhu nadporučíku zítra provedete přelet letounu S-102 na nové letiště Čáslav. Tak to mé stíhačské srdce velmi potěšilo, důkladně jsem provedl navigační přípravu a druhý den bezpečně odstartoval. Po příletu nad město Čáslav kroužím ,ale betonové letiště nikde nevidím. Po druhém okruhu slyším:“238 jste nad námi, přistání povoluji!“ Teprve teď vidím černý dvoukilometrový štráf, kolem žádný hangár a těsně vedle plochy radiovůz. Takže sedám na tu plochu a s poklidem zjištuji, že nový „beton“je proti vysychání natřen asfaltem a cvičně na něm sedá Mig. To,že se po 50 letech opět dostanu jako stařík na supermoderní letiště Čáslav – 21.základnu taktického letectva ČR /21zTL/ mě v životě nenapadlo !!
A tak se stalo, že 8.dubna 2014 se autobusem na čáslavské letiště dostalo zásluhou paní Dany Neubauerové šedesát vojenských důchodců, mezi něž se vtísnil Baron –pisatel této vzácné události. Program byl odborně veden kapitánem Zdeňkem Mikulkou, kaplanem základny, na překvapující úrovni při všech zastávkách v tomto prostoru. První zastávka v budově velení 21 z TL, kde zajímavé informace přednesl plk gšt Ing Ondřej Rejman .Dříve utajované data nás zaujaly – letka 211 má 12 Gripenů, 212 vybavena L-139 a 213 dostala L-139 z Náměště. Aktivity v rámci NATO byly v letech 209 a 2012 v republikách Pobaltí (často uváděné úspěchy v tisku) a na rok 2014 se připravuje letecká báze na ISLANDU. Po následných dotazech nám tento zástupce velitele základny např.sdělil, že vy\cvičení piloti na Gripenech jsou starší 30 let,což dokazuje úžasnou náročnost pilotáže těchto typů. Dále jsme se posunuli k předvedení PCK L-159 (pilotní cvičná kabina) a následně byla prohlídka Sině muzea, kde mimo vzácných exponátů, byly výrazně vystaveni všichni velitelé základny od založení v roce 1955. Pro nás letce Odbočky Svazu letců gen.Karla Mrázka je zde trvale náš člen plk Ing Josef Kloboučník velitel 28 sbolp / 1965-1970 typy Su-7b/. Pak se jelo podél stojánky letounů přistavených ten den na létání na informaci o biologické ochraně letiště /druh vycvičených ptáků k „vyčistění prostoru“ před vzletem letounů/. Velké fotozáběry se konaly u filmové akce MO – řízení PL raket z pojízdného lokátoru na letoun typu L-159.
Nesporně dobrým bodem programu byla zastávka v letištní jídelně, kde jsme se „za vlastní“ výrazně osvěžili a pak se vyjelo do hangáru na prohlídku demontované letecké techniky a krásný záběr taženého JAS-39 Gripena do hangáru po denním létání. Velmi důležitým cílem exkurze byla závěrečná zastávka u pomníku padlých letců na tomto letišti, a to z toho důvodu,že ve spolupráci s MěÚ Milovice náš výbor navrhuje podobný pomník letcům z letiště Mladá zahynulým při výcviku na obranu své vlasti. Při oficiálním zahájení likvidace letiště dne 28.února t.r. to bylo námi navrženo a odpovědnými orgány i tiskem velmi příznivě přijato.
