Sešli jsme se v Duu opět na desátou, bez Jendy Vlčka, neb tento létal po doktorech. Ale na to, abychom něco rozhodli, nás bylo akorát. Rozhodování ale nebylo nijak moc. Spíš jsme se potřebovali dohodnout, jak dál. I tak ale došlo na pár nepříjemností, které se pak řešily o to bouřlivěji. No jo, když má ale něco fungovat, musí být ve věcech pořádek. A když někdo nemá ani za mák snahy ten pořádek udělat, případně uznat a napravit svojí chybu... Jak se říká, když se kácí, létají třísky...
Zase ale, mám-li navázat na Vlastíkova slova Bažantova, ano, je ten rok tak nějak od samého začátku turbulentní. Ale každý ajrák z té turbulence jednou vyletí. Na nás teď záleží, jestli vypadne a našije to do nějakýho kopce, případně jestli vyletí bez problémů a bude pokračovat v poklidu dál. Osobně sázím na variantu druhou. Máme k tomu, IMHO, celkem dobře našlápnuto...
