1. Sjezd ČsSL...
... První skládání účtů, první bilancování...
V červnu 2017 zasedli hlavní představitelé většiny tehdejších leteckých spolků a na ustavující schůzi dne 12. 6. 2017 založili Český svaz letectví. Jako projekt, jenž si před sebe staví úkol vytvořit organizované spojení samostatných právnických subjektů, které mají ve své náplni činnosti cokoli, co je spojeno s letectvím a neodporuje zásadám chování v kulturní společnosti. Byly zvoleny Výbor svazu, Kontrolní komise a Redakční rada, vypracovány Stanovy svazu a dne 12. 9. 2017 byl tento subjekt i zaregistrován u patřičného Krajského soudu. Dnes nadešel čas bilancovat...
Do poslední chvíle nebylo však jasné, bude-li vůbec možno k tomuto aktu přistoupit. Původní termín 1. řádného Sjezdu ČsSL, plánovaný na jaro roku 2020, byl přesunut na podzim, aniž by mohl kdokoliv tušit, k čemu v průběhu první poloviny roku dojde. Prakticky veškerá společenská, tedy i svazová, činnost se téměř zastavila...
Když se počalo blýskat na "lepší časy" a my se pomalu začali znovu rozjíždět, mnohde skoro až od nuly, udeřila Coronaprymula Microchiropteralis znovu. Veškerá hysterie okolo, mediální masáže tzv. veřejnoprávních presstitutů i z větší části uměle živený všude přítomný strach dávaly tušit, že se rozhodne až skutečně na chvíli poslední. I přes to pokračovaly přípravy tohoto úředně-společenského aktu v nezmenšené míře, možná ještě silněji...
Ve středu odpoledne, takořka v předvečer konání Sjezdu, bylo jasno. Sjezd bude! Jsme letci, žádní poseroutkové...
Přesto však byla v nás během ranní registrace malá dušička. Sejdeme se v dostatečném počtu? Samozřejmě za dodržení maximálního možného hygienického zabezpečení, aby se snad chuděra koronavirus od účastníků nenakazil. Nedočkavě a s napětím přepočítávali jsme co chvíli podpisy na prezenčních listinách. A okolo 9:40 již bylo jasno. Je to skvělé, je nás dost i s rezervou! Sjezd bude!...
To už jsem říkal...
Mezitím vyrazila symbolická delegace zástupců Svazu položit květinu k pomníku československých válečných letců před Genštábem na Náměstí Svobody. S ohledem na veškerá nařízení rozhodli jsme se hromadný pietní akt pro jistotu neuskutečnit. Na vážnosti situace to však nic neměnilo. Emitovaní zástupci nás všech vyjádřili hlubokou úctu a poděkování našim předkům, hrdinům vzdušných bojů na východní i západní frontě...
Úderem desáté hodiny moderátor,... řídící sjezdového provozu,... Mirek Macháček zahájil oficiálně slavnostní zasedání. Zazněla hymna České republiky, musím říci, že jako vždy jsem se při jejím poslechu dmul pýchou, byli přivítáni čestní hosté. Těch, kupodivu, nakonec přijelo i více, než jsme očekávali s ohledem na situaci. Neklamná známka toho, že spolupráce s ČsSL pro ně něco znamená, jak vyplynulo i z následných jejich krátkých projevů. Což je z našeho pohledu více než potěšující známka toho, že asi děláme něco dobře...
Nejsme však neomylní. Jsme lidé, nikoliv stroje. Objektivně si musíme přiznat, že se za poslední tři roky, tedy od vzniku Svazu do dneška, také spousta věcí nepodařila. Konec konců, ani já nemám v tomto ohledu stůl čistý. Alespoň si to však dokážeme veřejně přiznat a poučit se z vlastních chyb do budoucna. A v tom spočívá síla současného Svazu. Plus ale také v mnohem větší pružnosti, nadšení, nasazení a nápadech. Ve větší a mnohem rozmanitější spolupráci mezi jednotlivými spolky. A především v tom, že se nebojíme pracovat s nejmladší generací. Naopak, že to právě vyžadujeme a stavíme na jedno z předních míst, jako stěžejní úkol. Víme všichni, že to není snadné a je to běh na dlouhou trať. Jak už ale zkušenost některých z nás ukazuje, vyplatí se to. Začínají se mezi námi objevovat -náctiletí členové. Nová generace...
Po provedení všech náležitých počátečních procedur, mezi něž patřilo zvolení mandátové, návrhové a volební komise a odsouhlasení programu, přišel na řadu projev stávajícího místopředsedy Svazu Václava Vaška. Tentokráte neobvykle, až fidelisticky, dlouhý. No ale, není se co divit. Však to byla souhrnná zpráva o činnosti Svazu za celé tři roky! A to nelze odbýt třemi větami. Projev byl také zejména velice trefný a doublewendovsky upřímný, z čehož se možná někteří mohli lehce osypat. Spíš ale, osobní pocit, jsme se museli všichni hluboce zamyslet. Není čas se jen plácat po ramenou a pět sebechválu. To bychom daleko nedošli...
Ale z příspěvků následujících, přednesených některými delegáty za své kluby, bylo myslím jasné, že je to jasné každému. Tedy,... každému, kdo přijel...
Nejdůležitějším bodem celého Sjezdu byla volba nového výboru ČsSL a dalších orgánů. Míra Rychtařík představil krátce všechny kandidáty-výborníky, zároveň navržené kandidáty pro Kontrolní komisi a Redakční radu. V průběhu následné přestávky pak měli všichni přítomní možnost,... vlasteneckou povinnost, dalo by se říci,... vyplnit hlasovací lístek a vhodit jej do hlasovací urny. Volební komise pak byla nucena tyto prověřit a spočítat hlasy, aby mohl být vyřčen verdikt. Až na drobné výjimky všichni pochopili správně několikeré poučení k volbě, tedy mohl být vyhlášen konečný výsledek. Ten byl místy poměrně těsný, ale přesto jednoznačný. A nám teď nezbývá, než nově zvoleným (výsledek dohledej, člověče, v konečném usnesení) popřát mnoho sil a úspěchů. A zapojit se do práce, neb těch několik zvolených jedinců není skupinka supermanů, která zvládne vše sama. Je to teď v rukou nás všech, jak bude Svaz pracovat. A jak se budeme moci postavit za další dva tři roky před sebe navzájem a zrevidovat, co jsme dokázali a čo bolo na... Ehm... Co se nepovedlo...
Zároveň,... a rád se touto cestou připojím k těm, co již tak udělali na Sjezdu z pozice řečníka,... je nutné vyjádřit velký dík minulému Výboru, která Svaz provedl složitým obdobím vzniku a rozjezdu. Zejména pak Oldovi Pelčákovi, který vše vedl z pozice předsedy Svazu, zaštiťoval vše svým jménem (společně s Václavem Vaškem...), navíc vše dokázal okořenit svým nezaměnitelným humourem a optimismem. Myslím, že rozhodnutí nového Výboru, mimochodem přijaté jednohlasně všemi, tedy jmenovat Oldu prvním Čestným předsedou ČsSL, bylo jediné a správné řešení. Možná symbolická forma, ale vyjadřující nepopiratelně jeho zásluhy a úctu nás všech...
Sjezd skončil. Vyčerpaně usedli jsme ku hrnečku kávy a s uspokojením počali myslet na dny příští. Máme před sebou spoustu práce, ale i spoustu možností. Využijeme je?...
