Vzpomínka na Regiho Schamse 2019...
... Otevřené Mistrovství ČR k 60 letům nové budovy ZŠ TGM...
„Mám se toho bát? Co to udělá?...“
„Neboj, nic to není. Jen to nepusť na zem...“
„Ježišmarjááááá!...“
Z takového zahájení by měl Regi radost. Salva jak z křižníku, spousta ohně a kouře. A vyděšená paní ředitelka...
S dovolením jsem si do úvodu článku vypůjčil tuto fotografii. Graficky sice kvalita obrázku poněkud pokulhává, přeci jen se jedná toliko o staženinu z asociální sítě. Nicméně má ta fotka obrovskou duši. Stejně jako měl a má Jirka, který by před týdnem (22. 9.) oslavil 47. narozeniny...
Všechno nej tam nahoru, kamaráde...
Takže vlastně i taková čestná pumelice na oslavu jeho narozenin...
I letošní, v pořadí již pátý, ročník střeleckého klání pro žáky základních škol, nesl se ve znamení jednoho kulatého jubilea. Již jsme jej sice oslavili o necelé dva týdny dříve, ale proč to nespojit? Tedy v roce 2019 se Vzpomínka na Regiho Schamse zapsala do dějin zároveň jako Otevřené Mistrovství České republiky k 60 letům nové budovy ZŠ T. G. Masaryka...
Stejně jako vloni mělo jít navíc o jednu z největších akcí podobného charakteru v tomto roce. Pročež jsme s potěšením přijali i fakt, že se na organizaci opět kromě milovických „Mrázkovců“ podílelo několik dalších spřátelených spolků. Zde jejich zkrácený výčet a velké poděkování:
Náš bratrský spolek Letci Žatec, z. s. v tomto ohledu zastupovala Svatá trojice ve složení Frankie Blahout, Tibor Čataj a Míra Rychtařík. Frankie po organizační stránce i jako hrající kapitán, Tibor jako hrající trenér, coby bývalý technik na stíhačkách zároveň i vystupující host a navíc také zahraniční akvizice (tedy byl letošní ročník vlastně mezinárodní!). A Míra coby fotograf a s ohledem na léta strávená za knyplem i hlavní vystupující host...
Loňská návštěva stíhačky MiG-21 měla velký ohlas. Proto i letos přislíbili účast a dorazili kamarádi Martin Ševčík a Tomáš Modlík z MiG-21 FM/N Restoration Group. Pro letošek usadili se s kokpitem tohoto ocelového ptáka, strážce Vysoké modré zdi, přímo na chodníčku před budovou školy. A opět se stali jednou z hvězd celého dne, o čemž svědčí i fakt, že vlastně odjížděli z kolbiště až jako poslední...
Pro střelce, kteří zrovna nepobývali na kolbišti, byla domluvena návštěva bunkru bývalého záložního velitelství západní skupiny vojsk Varšavské smlouvy na Mordové rokli. Soutěžící i doprovod podařilo se rozdělit na dvě zhruba stejné skupiny, které posléze tajemným podzemím provedl a patřičný výklad podal Aleš Mašín z KPHVJ Mordové rokle, z. s..
Velké poděkování a hlubokou poklonu posíláme Jiřímu Kropáčkovi. Pro naše soutěžící a doprovod přichystal u bunkru na Mordové rokli bohatou a komplexní ukázku. Výklad, ukázky výstroje, zbraní a bojových technik a možnost si vše osahat a vyzkoušet. To vše bylo i pro nás velikým překvapením, s nímž jsme vůbec nepočítali. Nicméně v hloubi duše tušíme, kdo v tom má tak trochu prsty. Viď, Mony?...
Speciální dík pak patří Štěpánce Říhové, Kiki Kořínkové, Monice Szabóové a Janu Doležalovi za organizační výpomoc na palebné čáře i všude kolem, dokumentaci, ouřední a statistické výkony a vůbec veškerou logistickou podporu, které bylo aktuálně zapotřebí. A samozřejmě paní ředitelce Ladě Flachsové, Královně matce páně Tatíčkova Masarykova Ústavu prvotních vzdělávacích věd v Milovicích...
Nebylo by slušné vynechat někoho z velké skupiny lidí a subjektů, jež přispěly ku zdárnému konání tohoto klání. A díky nimž podařilo se mimo jiné i nashromáždit velice zajímavé ceny pro vítěze. Včetně toho asi největšího překvapení – rodinných voucherů na exkurzi na letišti Praha-Ruzyně, darovaných společností Letiště Praha, a. s. ...
(Klikněte na obrázek pro jeho zvětšení...)
Svatý Petr stál při nás. Ač se obloha posledních pár dnů před konáním závodu lehce chmuřila a sem tam spadlo i pár kapek, uvítací proslov na střelnici na školním hřišti byl provázen slunečními paprsky. Po krátkém briefingu a poučení nic nebránilo rozetnout pověstný Uzel a určit, kdo bude pro celý příští rok kralovat Regiho střelcům...
Těch nebylo bohužel tolik jako vloni. Pozvání na letošní klání přijaly jen tři školy. Ty však vyslaly do boje to nejlepší, což se posléze ukázalo i ve výsledcích. Každý střelec musel splnit dvě disciplíny – 10 ran na kulatý mezinárodní pistolový terč, 10 ran na terč York, oba samozřejmě adekvátně zmenšené pro vzduchovou pušku a vzdálenost 10 metrů, poloha vleže. Času by bylo možná i na třetí disciplínu, nicméně jsme se rozhodli spíše vyjít vstříc závodníkům a místo ní zařadili na začátek pětirannou sérii jako nástřel. Pravděpodobně jsme tak zmenšili uhlíkovou stopu a tedy i následnou ekologickou katastrofu, což jistě Plačící Krůta v Novém Yorku přijala s úlevou...
Závodníci, jak je již dobrým zvykem, plně respektovali své soupeře a při střelbě je nevyrušovali. Naopak, snažili se podat maximální výkon, což se v drtivé většině případů i podařilo. I hrající kapitáni a trenéři nezůstali v tomto pozadu. Ochotně sebou plácli na matrace a nasypali svůj příděl olověných projektilů do papírových terčů...
Nezávislá komise rozhodčích následně vynesla níže uvedené rezultáty:
Jednotlivci – chlapci:
1. místo – Václav Pilař (Žatec)
2. místo – Erik Greisiger (Žatec)
3. místo – Michal Rýdl (Poděbrady)
Jednotlivci – dívky:
1. místo – Nikola Málková (Poděbrady)
2. místo – Tereza Kolaříková (Milovice)
3. místo – Kateřina Kopecká (Milovice)
Kapitáni a trenéři:
1. místo – František Blahout (Žatec)
2. místo – Tibor Čataj (Žatec)
3. místo – Romana Valešová (Žatec)
Týmy:
1. místo – ZŠ J. A. Komenského alej Žatec (Korf, Synek, Greisiger, Pilař, Valeš)
2. místo – ZŠ T. G. Masaryka Poděbrady I.(Lazar, Hněvsa, Rýdl, Vaníček, Holý)
3. místo – ZŠ T. G. Masaryka Milovice I. (Kmet, Kopecká, Macura, Dvořák, Krákora)
(Klikněte na obrázek pro jeho zvětšení...)
Vítězům z celého srdce gratulujeme! Vyvěste své medaile a postavte poháry na čestná místa a buďte hrdi na to, co jste dokázali. Všem účastníkům děkujeme, že neváhali přijet a s odhodláním se pustit do soupeření na poli střeleckém. Z hlediska morálního jste vítězové naprosto všichni. Vzdali jste hold všem našim národním hrdinům, válečným veteránům, kamarádům doma i na zahraničních misích a zejména pak těm, kteří obětovali na oltář vlasti své zdraví a životy. Dokázali jste, že činy a statečnost Regiho a jeho kolegů a kamarádů nezůstanou zapomenuty...
Na závěr bych si dovolil pozdravit alespoň takto na dálku Jiřinu a Petru Schamsovi. Patronky tohoto závodu, bez nichž si jej nedovedeme představit. Dámy, nemohly jste tu být s námi fyzicky, přesto jsme Vaši přítomnost cítili...
Také Kačku Bečvářovou, našeho milého a krásného rusovlasého maskota v řadách Vzdušných sil Armády České republiky...
Všechny kamarády v modrém, zejména Tygry z Náměště nad Oslavou a Čáslavi...
Géčka nad Velkou louží...
A Mirka Lidinského, který se nemohl bohužel dostavit na závody jako host, neboť sám v danou dobu byl účastníkem jiného střeleckého klání...
Ahoj, kamarádi...
Fotogalerie - Kiki Kořínková...
Fotogalerie - Míra Rychtařík...
Fotogalerie - Monika Szabóová...
Fotogalerie - ZŠ TGM Milovice...
Bylo nám velkou ctí pokračovat v tradici závodu, nesoucího Jirkovo jméno. Pevně věříme, že jste si jej užili a odvezli si kromě zajímavých a hodnotných cen i spoustu zajímavých zážitků. A také poučení. Je teď na nás, abychom se dokázali na příští šestý ročník opět připravit a aby se tento nesl v tradičním duchu kamarádství, respektu a především dobré zábavy, která má smysl. Na viděnou příští rok...
