Sedm dní - 1. díl...
© Tomáš „Raptor“ Mařík
„Poutníče, zvěstuj lakedaimónským že my mrtvi tu ležíme, jak zákony kázaly nám“
(Termophyly, 470. př. n. l)
7. července 1989
Neznámý pachatel přibíjí na vrata Staroměstské radnice v Praze „Manifest Chartistů“ v němž vyhlašují válku současnému zřízení v Československu. V následujících dnech a měsících se rozpoutává doslova partyzánská válka mezi chartisty a policií, přičemž chartisté podporovaní některými západními zeměmi a podle slov manifestu vedení již delší dobu hledaným Václavem Havlem vyhazují do vzduchu několik policejních stanic a napadají politická a správní centra po celém Československu. Při střetech s policií je řada chartistů zabita a řada dalších před soudem za vraždy odsouzena k dlouhému vězení nebo trestu smrti. Koncem října aktivita chartistů, soustředěných zejména v okolí Prahy nenadále utichá.
11. listopad 1989
Jihozápadní hranici Československa překračuje v nízkém letu malý civilní letoun Cessna. Jeho pilotovi se podařilo proklouznout obranou PVOS a nakonec přistát na poli v katastru obce Myslív. Zde nakládá dva muže a následně se s nimi stejnou cestou vrací do NSR. Při návratu je ale zachycen radiolokátory PVOS. Do oblasti byly vyslány dva bitevní vrtulníky Mi-24 z 11. vrp dislokovaného v Plzni-Líních, které však letoun včas nedostihnou. Ten mizí za hranicemi a o hodinu později nerušeně přistává v Regensburgu.
13. listopad 1989
Jediný výstřel z pancéřovky RPG-7 ničí prezidentský automobil a zabíjí prezidenta ČSSR Gustava Husáka. Atentátník následně při zatýkání páchá sebevraždu. Policie u něj nachází dopis, v němž se k atentátu hlásí Chartisté. Okamžitě se v Praze rozjíždí rozsáhlá policejní akce zaměřená proti Chartistům, ale ta se míjí účinkem poté, co se podaří zadržet pouhé dva Chartisty.
Z rozkazu velitele generálního štábu armády je okamžitě vyhlášena bojová pohotovost všem jednotkám ČSLA.
14. listopad 1989
Na zasedání OSN vystupuje vůdce Chartistů Václav Havel a požaduje, aby OSN podnikla kroky proti Československé vládě v odvetě za pronásledování Chartistů. USA, NSR, Velká Británie a Francie se ihned staví na stranu Chartistů a dává Československu třídenní ultimatum pro předání moci v zemi Chartistům. Československo ultimatum okamžitě odmítá a vyhlašuje mobilizaci stávajících jednotek. Federální shromáždění na svém nočním zasedání volí nového prezidenta Československa, pro zahraničí dosud neznámého politika Jana Šroma. Ten ve svém nástupním projevu znovu odmítá ultimatum a žádá Chartisty o vydání jejich vedení. Následně podepisuje rozkaz k celkové mobilizaci státu.
Na západní hranici se okamžitě přesouvají tři obrněné a pět pěších divizí. Na letišti Plzeň-Líně v odpoledních hodinách přistávají první vrtulníky 51. vrp. Pozemní jednotky letectva začínají s aktivací záložních letišť.
15. listopad 1989
V časných ranních hodinách přepadá velká skupina Chartistů budovu Federálního shromáždění s cílem zabít zde stále jednající politiky a prezidenta. Útok je odražen a útočníci pobiti. Ztráty na straně strážních jednotek jsou značné. Ač to policie neví, síly chartistů jsou tímto incidentem prakticky rozdrceny a chartisté jsou tak na dlouhou dobu paralyzováni pro další činnost. Státy na straně Chartistů ihned celý incident označují za divadlo sehrané režimem v Československu a znovu předkládají své ultimatum, tentokrát omezené na jeden den. Československo odmítá. Dosud neutrální Rakousko dává svolení ke vstupu vojsk USA na své území. Následně se zavazuje nevstupovat vojensky do sporu.
Začíná intenzivní vzdušný průzkum Československa. V 14:29 sestřeluje 17. plro SR-71. Jeho pilot capt. Daniel Cassidy umírá při výbuchu letounu. Trosky letounu dopadají nedaleko Rudné u Prahy. Další sestřel se zdaří npor. Jiřímu Kačerovi z 8. slp na MiG-23MF, který sestřelil SR-71 nad Zbrojovkou Brno. Trosky letounu i s pilotem lt.col. Francisem Kaplanem visícím na padáku dopadají do ulic Brna.
Československá strana žádá vysvětlení a zasílá USA ostrou nótu, v níž požaduje zastavení průzkumu svého území. USA svoji účast popírají i přes fakt že lt.col. Kaplan byl večer předveden novinářům na tiskové konferenci v Praze, kde sám uvedl okolnosti své přítomnosti v Československu. USA celou záležitost bagatelizuje jako komplot.
Jednotky podél západní hranice s NSR jsou ve stavu nejvyšší pohotovosti. Po její délce jsou rozmístěny další čtyři obrněné a tři pěší divize. Dalších deset divizí se formuje nebo se přesouvá na západ. Na záložním letišti Stříbro přistává 19. slp s MiGy-21MF a bis přesunutý z Piešťan. Na záložní letiště Panenský Týnec se z Bratislavy začíná přesouvat 31. bilp s letouny Su-25K.
47. pzlp provádí noční fotografování nepřátelských jednotek formujících se na druhé straně hranic. Průzkumem je zjištěno nejméně 25 nepřátelských tankových a pěších divizí rozmístěných podél hranice. Velká shromaždiště jsou zjištěna v prostorech Mitterteich, Waldmünchen, Freyung v Německu a Freistadt v Rakousku. Při průzkumu je ztracen MiG-21R pilotovaný por. Milanem Doubravou, který umírá v troskách letounu. Fotografie trosek letounu jsou ihned zveřejněny jakožto důkaz Československé agrese. Radiotechnický průzkum 1. lvp s vrtulníky Mi-17Z-2 dále zjišťuje pozici nepřátelského velitelského stanoviště v prostoru Deggendorf.
V nočních hodinách překračuje naše hranice letoun OV-10 a v prostoru Rakovník vysazuje na padácích tři muže, mezi nimi i Václava Havla, který měl koordinovat činnost Chartistů v Československu.
16. listopadu 1989
Krátce po vzletu vybuchuje na palubě Tu-154 mířícího do Varšavy a Moskvy ukrytá nálož, která způsobí zřícení letounu a smrti všech lidí na palubě. Umírá ministr zahraničí Jaromír Johanes, zástupce náčelníka generálního štábu genpluk. Jiří Stoklasa a s nimi dalších devět vysokých důstojníků. Delegace měla se zástupci Polska a SSSR vyjednat vojenskou pomoc pro případ ozbrojeného konfliktu. K útoku se následně přihlásí Chartisté.
Napětí v Československu se stupňuje. Federální shromáždění tlačí na policii, tajnou bezpečnost a ČSLA, aby Chartisty zničili. Zásahová jednotka na základě telefonického udání vniká v Praze-Žižkově do bytu, v němž dopadá také jednoho z vysokých členů chartistické organizace Stanislava Grábera. Několik chartistů z jedné z posledních silnějších buněk je krátce poté zabito při pokusu o přepad policejní stanice v Dejvicích.
Ultimatum prochartistické koalice vyprší zdánlivě bez dalšího povšimnutí, přičemž koaliční síly nadále pokračují v průzkumu Československa. I přes snahu PVOS se nedaří sestřelit žádný nepřátelský letoun. OSN těsnou většinou schvaluje memorandum o sankcích proti Československu. Ostatní státy Varšavské smlouvy se od Československa oficiálně distancují. Tajná jednání o pomoci a dodávkách zbraní pro případ konfliktu pokračují. Polsko schvaluje tajnou smlouvu v níž se Československu v případě napadení na dobu konfliktu předají letadla tří stíhacích leteckých pluků, jednoho stíhacího-bombardovacího pluku a sto tanků T-72. Rovněž se zavazuje umožnit dobrovolníkům ze své armády odejít bojovat do Československa. Rusko se zavazuje zapůjčit techniku ze svých záložních útvarů a umožnit svým dobrovolníkům odejít bojovat do Československa. Maďarsko a NDR podepisují závazek zahájení leteckých přepadů nepřátelských států v případě napadení Československa.
17. listopadu 1989
Při náhodné kontrole dokladů a následné krátké přestřelce s policií v Praze-Řeporyjích je zatčen velitel Chartistů Václav Havel se svým pobočníkem Leošem Mlynářem. Spolu se Stanislavem Grábelem jsou dopraveni do věznice na Pankráci.
Prochartistické státy žádají vydání všech třech zatčených s pohrůžkou, že nedojde-li k jejich vydání do půlnoci, bude to považováno za formální vyhlášení války Československu. Československo vydání zatčených ihned odmítá.
Na hranici s NSR je nyní v pohotovosti 24 pozemních divizí ČSLA. Dalších pět divizí je rozmístěno podél hranice s Rakouskem, kde nebyly průzkumem zjištěny nepřátelské jednotky. Letecký průzkum v NSR a západním Rakousku objevuje soustředění dalších osmi nepřátelských divizí. Z USA jsou přesunuty čtyři stíhací křídla a rozmístěny podél hranice s Československem. NSR vyhlašuje úplnou mobilizaci a pokračuje v přesouvání svých jednotek k hranicím s Československem.
Na podporu vážnosti svého ultimata bombarduje v noci jedenáct letounů F-117 ze základen ve Velké Británii mosty v Českých Budějovicích, Českém Krumlově a Plzni. Všechny letouny unikají beze ztrát.
18. listopadu 1989
Velvyslanci států prochartistické koalice v ranních hodinách předkládají prezidentu Šromovi formální dokumenty o vypovězení války s Československem.
Počínaje šestou hodinou ranní bylo zahájeno intenzivní bombardování pohraničí Československa masivními svazky letectva USAFE, RAF, Armée de l'Air a Luftwaffe. Dochází k několika leteckým soubojům.
Nad Planou dochází ke střetnutí dvou hlídkujících rojů MiGů-21bis z 5. slp se čtyřmi letouny F-16C a dvěma F-15C. Čechoslováci sestřelí dvě F-16C a jednu F-15C, ale sami ztrácí pět MiGů-21bis. Nad Trhanovem je Československý Mi-17Z-2 napaden dvojicí letounů A-10 mířících k náletu na tankové jednotky poblíž České Kubice. Po krátkém boji je donucen k nouzovému přistání. Na jeho palubě umírá operátor por. František Stekla.
Nad Německem se formují čtyři masivní letecké svazky následně mířící k letištím Líně, České Budějovice, Karlovy Vary a Bechyně. Svazky tvořené letouny z Francie a Velké Británie a mířící k Líním a Bechyni jsou stíhačkami 5. slp,9. slp a 19. slp napadeny nad Tachovem a dochází k rozsáhlé letecké bitvě v níž nepřátelské síly ztrácejí 13 letounů Tornado a 11 letounů Mirage. Čechoslováci své vítězství zaplatí ztrátou 5 letounů MiG-21MF a 7 letounů MiG-21bis. I přes vysoké ztráty na staně letectva ČSLA se podaří nepřátelský svaz rozptýlit a obě letiště ubránit.
Svaz mířící na letiště Karlovy Vary tvořený letouny NSR je napaden při přeletu Chebu stíhačkami MiG-21MF z 91. slp a MiG-29A z 11. slp. Dochází k sestřelení devíti nepřátelských letounů Tornado a pěti letounů F-4F. Sami ztrácejí tři stíhačky MiG-29A a čtyři MiGy-21MF. Letiště Karlovy Vary je lehce poškozeno bez omezení možností letového provozu, přičemž největší škody způsobil letoun Tornado sestřelený protiletadlovým dělostřelectvem, který se i s posádkou zřítil do ulic Karlových Varů, kde jeho trosky a vybuchující výzbroj zabily 14 civilistů, zranily více než sto dalších.
Poslední svaz tvořený letouny USAFE přelétá Rakousko a napadá z jihu letiště České Budějovice. V bitvě, která se nad ním rozpoutává ztrácí USAFE 18 letounů (5xF-16C, 8xF-15E, 2xF-15C a 3xF-111). Současně se však jeho letounům podaří vyřadit letiště z provozu zničením VPD a zmasakrovat letiště bránící stíhačky 1. slp, které ztrácejí 23 letounů MiG-23MLD. Zbylé bránící letouny jsou směrovány k přistání na záložním letišti v Pacově. Odtud jsou po znovuvyzbrojení a natankování odeslány do týlu na letiště Mošnov. Zde umístěný 8. slp je převelen na západ a jeho čtyři letky s MiGy-23MF a ML jsou přelétnuty na záložní letiště Pacov a Všechov v jižních čechách (na každém letišti přistávají dvě letky).
S předvojem bitevních letounů počínaje 15:00 začínají na Československo útočit nepřátelské pozemní síly.
První směr úderu je veden s centrem shromaždiště Mitterteich na severovýchod. Nepřátelská vojska prolamují opevnění v prostoru Svatoborského lesa a obsazují výšinu U rozcestí, kam umisťují samohybné dělostřelectvo zahajující palbu na Cheb a Františkovy Lázně. Po krátkém boji je se zemí srovnána vesnice Svatý kříž a nepřátelská vojska vstupují do Chebu, kde se rozpoutává intenzivní boj pěchoty od domu k domu. Pro zajištění rychlého postupu jsou na Cheb svrženy napalmové pumy z letounů F-4 a Tornado, které zapalují velkou část města. Současně jsou postupující nepřátelské tanky napadeny osmi Mi-24V z 3. letky 51. vrp umístěné na letišti Karlovy Vary, kterým se podaří střelami Šturm a S-24 zničit 19 tanků a ztratit jeden vrtulník zásahem střely Stinger. Posádce vrtulníku, pilotu npor. Štefanu Pisarčikovi, operátoru por. Milanu Navrátilovi a palubnímu techniku por. Stanislavu Roubalovi se podaří nouzově přistát, avšak při vyprošťování těžce zraněného por. Navrátila je posádka zajata vojáky z napadené jednotky a zastřelena. Další posádka umírá ve chvíli, kdy je její vrtulník v malé výšce zasažen nepřátelským Tornadem. Pilot a operátor umírají při zásahu vrtulníku řízenou střelou AIM-9 do přední části trupu, palubní technik uhoří po dopadu, protože se není schopen vyprostit z trosek vrtulníku. Krátce po 19. hodině je obsazena chebská radnice na náměstí Jiřího z Poděbrad a prochartistická koalice prohlašuje Cheb za dobyté město. Poslední odpor ve městě skončí až kapitulací posledních obklíčených jednotek ČSLA v oblasti nádraží ráno v 06:25. Ostatním jednotkám se podaří projít rozdrcenou obranou ČSLA, obsadit Františkovy Lázně a po zničení zbytků tankové divize stažené k Vojanovu uzavřít kotel obkličující dvě motostřelecké divize ČSLA u Aše. Ty dostávají ještě před uzavřením kotle rozkaz k protiútoku a pokusu o probití zpět na neokupované území. Bez podpory letectva začíná jejich útok ve 23:10 v prostoru obce Mýtinka, kde však nečekaně naráží na německou tankovou divizi přesunující se k útoku ve směru Luby, která jejich pokus o průlom maří a způsobí jednotkám ČSLA těžké ztráty. Zbylé jednotky ČSLA se stahují k Aši a přes Adorf a Zwotu se s tichým souhlasem NDR evakuují k městu Kraslice severně od Lub.
Převážně pěší jednotky útočící ze shromaždiště ve Waldmünchenu se ČSLA podaří zastavit už krátce po přechodu hranic v prostoru Nemanice. Ty se sice koalici podaří obsadit, ale následně jsou při postupu ve směru Domažlice donuceni k pokusům o prolomení zákopového opevnění v Českém lese. Díky hustému porostu byly jednotky zbavené výhody masivní letecké podpory, takže se bez znalosti bažinatého terénu jejich postup prakticky zastavil na obranné linii tvořené kopci Starý Herštejn-Sádkova skála-Plešno. Odštěpeným jednotkám se sice podaří na krátkou dobu obsadit obec Závist, ale pro vysoké ztráty jsou nuceny se stáhnout a Závist padá zpět do rukou ČSLA. Ještě před setměním podnikají na Nemanice nálet letouny MiG-23BN z 28. sbolp doprovázené MiGy-21bis z 9. slp. Daří se jim zničit většinu shromážděných zásobovacích nákladních automobilů a několik tanků Challenger a Leopard. Tři MiGy-23BN jsou ale sestřeleny hlídkujícími stíhačkami Mirage ještě před tím, než se je po zničení čtyř z nich podaří MiGům 9. slp zahnat. Jeden z MiGů-23 vybuchuje po zásahu střelou Magic ve vzduchu spolu se svým pilotem por. Jaroslavem Dlouhým. Druhý MiG-23 jehož pilot por. Jiří Dušek byl zabit palbou z kanonu Aden se neovládán zřítí nedaleko Huťského vrchu. Poslední MiG zapaluje výbuch střely Magic nedaleko jeho trupu, ale pilotovi por. Františku Peterkovi se postupně kolabující letoun podaří dotáhnout až na zemědělskou přistávací plochu u Luženiček, kde nouzově přistává. Pilot vyvázne bez zranění, letoun však zcela shoří.
Třetí útočný hrot je zaměřen z Freyungu na Prachatice. Nepřátelské jednotky překračují Kunžvartské sedlo a obsazují obec Strážný, čímž si uvolňují cestu kolem neprůchodného Splavského rašeliniště. Při následném útoku na obce Horní Vltavice a Lenora jsou napadeny dvěma tankovými divizemi podporovanými letouny Su-25K z 30. bilp a 31. bilp. a vrtulníky Mi-24 z 11. vrp doprovázenými MiGy-21MF a bis z 5. slp a 9. slp. Jednotkám ČSLA se v následující tankové bitvě podařilo zničit více než stopadesát obrněných vozidel. Samy ztratily přes sto vlastních obrněnců. V letecké bitvě nad bojištěm se potom ještě před soumrakem podařilo sestřelit více než jedenáct letounů A-10 a 9 doprovodných letounů F-15C a F-16C při vlastní ztrátě osmi letounů Su-25, tří vrtulníků Mi-24 a šesti MiGů-21bis. V boji se zvláště vyznamenal por. Pavol Štefánik z 30. bilp, kterému se podařilo nejen zničit šest nepřátelských obrněnců, ale následně i dvojici letounů A-10. První z nich sestřelil raketou R-60 jež letounu utrhla pravý motor a zmrzačila jeho řídící soustavu. Pilot, capt. Francis Hammer, se z letounu katapultoval a podařilo se mu prostřílet zpět k vlastním jednotkám. Druhý letoun řízený lt. Martinem Gettym padl za oběť salvě z kanonu Su-25, která zasáhla trup a kokpit letounu, se zřítil na kopec Jilm. Pilot se nekatapultoval. S nastávajícím soumrakem vzdušné boje ustávají. Boje na zemi pokračují v neztenčené míře.
Poslední útočné sledy vyrazily z rakouského shromaždiště Freistadt směrem na České Budějovice. Narozdíl od předchozích útočných jednotek nevyrazily jedním směrem, ale rozdělili se na dvě skupiny. První z nich prošla Vyšebrodským průsmykem a napadla Vyšší Brod, který chránila pěší divize ČSLA. Ta byla po dvouhodinovém boji z Vyššího Brodu vytlačena a Vyšší Brod byl obsazen nepřátelskými jednotkami. Druhá skupina obsadila vysílač na Šibeničním vrchu, obec Dolní Dvořiště a následně začala postupovat na západ k Rožmberku nad Vltavou, kde se měly obě skupiny setkat. Po spojení a obsazení Rožmberka začaly jednotky obou skupin společně postupovat na sever ke Kaplici. Přitom došlo v prostoru Rožmitálu na Šumavě ke střetu s tankovou divizí ČSLA, která se pokusila nepřátelské jednotky zastavit. Byla sice následně donucena ustoupit, ale její akce umožnila přeskupení a přípravu dvou motostřeleckých divizí v prostoru Kaplice pro odražení a následné zastavení nepřátelského postupu tímto směrem, což se podařilo krátce před půlnocí. V průběhu bojů byly nepřátelské bitevní letouny nad oběma skupinami napadeny stíhačkami 19. slp, které sestřelily čtyři letouny A-10, dvě Tornáda a tři F-15C. Samy potom ztratily pět MiGů-21MF. Krátce před setměním se nad Vyšším Brodem a Rožmberkem objevily letouny Su-22M4 a Su-7BM/BKL z 20. sbolp a 6. sbolp bez stíhacího doprovodu. Letouny provedly rozsáhlý útok proti nepřátelským pozemním silám a mostům v oblasti. Nejcitelnější škody způsobily dvě Su-7 z 6. sbolp. Jejich bomby ve Vyšším Brodě zničily polní sklad pohonných hmot a munice včetně dopravních prostředků, takže možnosti bojových operací nepřátelských sil v oblasti se tak citelně omezily na nejméně 24 hodin. Nechráněné letouny ale utrpěly těžké ztráty od hlídkujících nepřátelských stíhaček, kterým se podařilo sestřelit pět letounů Su-22M4 a devět letounů Su-7BM/BKL.
V průběhu noci bylo Československo znovu bombardováno letouny F-117 a nově i střelami s plochou dráhou letu BGM-109 Tomahawk. Zasaženy byly továrny ČKD Praha, Aero Vodochody, Zbrojovka Brno, Strojírenské závody v Adamově, Škodovy závody v Plzni a Mladé Boleslavi, Vítkovické železárny a důlní instalace na Ostravsku a Kladensku. Rovněž byla napadena letiště Žatec, Praha-Kbely, Čáslav, Náměšť nad Oslavou a Přerov ovšem všechna utrpěla jen velmi lehké škody, které se pozemním jednotkám podařilo do svítání opravit.
Ve 23:00 se z letiště Náměšť nad Oslavou začaly zvedat letouny Su-24M zařazené ke 4. a 5. letce 20. sbolp. Jejich úkolem bylo provést nálety na vybraná města v NSR. Bombardována tak byla města Norimberk, Regensburg, Mnichov, Ulm a Frankfurt nad Mohanem (letouny při návratu z náletu na Frankfurt provedly mezipřistání v Žatci odkud ihned po doplnění paliva pokračovaly zpět do Náměště nad Oslavou). Při náletu na Mnichov byl po svržení pum palbou protiletadlového dělostřelectva zapálen letoun Su-24M s posádkou pilot maj. František Vyskočil a operátor kpt. Tatiana Lešková. Pilot letounu navedl letoun na centrální mnichovské nádraží a oba členové posádky provedli úspěšnou katapultáž. Letoun dopadl na odbavovací nádražní budovu, která se částečně zřítila a v níž zahynulo 24 civilistů a nejméně 40 dalších bylo zraněno. Maj. František Vyskočil a kpt. Tatiana Lešková přistáli na padácích v ulicích města a okamžitě byli zajati.
