Sakin David 2019...
... aneb Vzlet pod Vlachem povolen...
Ještě jedno pokračování má tento příběh o velkém setkání bývalých příslušníků tzv. Stresové letky s kamarády z Izraele...
... a to jsem ho v podstatě neplánoval a dozvěděl se o něm na poslední chvíli. Před odjezdem z Čáslavi z Jardy Klacka vypadlo, že chce v sobotu večer vytáhnout Davida, Donena a Ramiho do Mladé Boleslavi. Ukázat jim letecké muzeum, eventuelně nějaké to létání na zdejších replikách historických strojů...
No můžeme snad u takové akce chybět?...
Je sice pravda, že v sobotu odpoledne měli jsme v sobě již čtyři (!!!) různé akce během dvou dnů. Tudíž i spánkový deficit, kruhy pod očima, lehký třes ála Merkelbába. Ale do Boleslavi jsme přesto zamířili. Navíc se operativně povedlo domluvit jedno malé překvapení – než kluci dorazili z Prahy, již stál vedle letecké muzejní osvěžovny kokpit Jednadvacítky od kluků z MiG-21 Restoration Group. Martin se nechal přemluvit (moc práce to nedalo...) a přijel, načež se stal velkou atrakcí pro všechny přítomné. Kdo by se nechtěl posadit do kabiny, nasadit na hlavu přilbu se štítkem a na pár minut zažít pocity žokeje tohoto plnokrevníka. Konec konců, i Jarda to mohl využít a předat své zkušenosti svému prapotomstvu...
No a když dorazili ostatní...
Vcelku by mě zajímalo, jaké pocity Ronen s Davidem museli zažívat, usedaje do kabin v podstatě nepřátelských strojů. Sami piloti izraelských F-15 a F-16...
Teď ale vrátili se do doby před čtvrt stoletím, kdy na MiGu-21 prodělávali výcvik. Zavřeni pod prosklený překryt zahleděli se zkušeně do spínačů, tlačítek a budíků, nemaje daleko k tomu, aby zahájili startovní proceduru. Vlastně,... Ronen málem i odstartoval. Stačilo odšroubovat žebřík od kabiny a ve třech ho roztlačit...
Létat ve skutečnosti se ale bohužel nedalo. Provoz sice na letišti pod Chlumem byl a poměrně silný, ale na prvoválečné vrány, nebo třeba na Metoděje Vlacha, bylo dosti větrno. Navíc, jak to tady bývá zvykem, aby mohlo některé z těchto letadélek vzlétnout, pravděpodobně by se muselo přeskládat půl muzea. A na to nebyly kapacity. Tedy se mohli kamarádi alespoň podívat do muzea na malou soukromou prohlídku. Projít se mezi letadly, nafotit si je, ke každému si něco málo vyposlechnout, eventuelně se nakonec sklouznout po nouzové skluzavce z dopravního letadla...
Byla to pro ně taková závěrečná třešnička na dortu. Na dortu zajímavého a nabitého několikadenního programu při návštěvě České republiky. Země, jíž spojuje s Izraelem pevné bratrské pouto a věčné přátelství...
Poslední stisky rukou a rozloučení, poslední zamávání. A pak už jen cesta na Ruzyň, odkud našim přátelům ze země krále Davida odlétalo za pár hodin letadlo domů...
Prožili jsme pár chvil společně, na něž bude vzpomínat dlouho, ne-li celý život. Určitě nebudou poslední, protože jsme pevně rozhodnuti znovu nějaké setkání spunktovat, ať už tady, nebo na Sinaji...
Hineh ma tov uma na'im. Shevet achim gam yachad...
