Návštěva v Múzeu letectva Košice...
V září jsem dva týdny jezdil po Slovensku, kde jsem byl naposledy před 40 roky. Splnil jsem si řadu snů i splatil řadu dluhů, kam jsem se chtěl ještě u našich východních bratří podívat...
Byla to třeba i Dukla a také Košice, kde jsem nikdy před tím nebyl. Košice mne jako město, mající úžasného ducha, opravdu uchvátily. A závěr mého dne v Košicích jsem si nechal pro Múzeum letectva na tamním letišti. Sice už to bylo před zavírací dobou, ale v krátkém vymezeném čase jsem si rychle prohlédl vše, co mne zajímalo...
Muzeum je v provozu už 15 let a musím říci, že je velice zajímavé. Samozřejmě se nedá úplně srovnávat s Kbely už tím, že neprezentuje historický průřez československým letectvím, na to je muzeum moc mladé. Na druhé straně ale je vidět, že tato instituce má záštitu státu a že ji provozují v prvé řadě nadšenci, jako u nás...
Muzeum sestává z řady lehkých hangárů a tak výhodou je, že většina exponátů je v podstatě pod střechou. Sbírka letadel je velice zajímavá a v několika případech obsahuje i pro nás letadla značně exotická. Exponáty prezentují obecně vojenské letectví od 70. let minulého století. Ve většině případů se jedná o tzv. prezidentské letouny, tedy dary vyřazených vojenských letadel od vlád různých států Slovenské republice. Letadla, provozovaná čs. letectvem prezentuje MiG-29, Delfín, Mi-24 a venku zatím stojící Su-22 a 25 a také řada jednadvacítek různých verzí, čekajících zřejmě na renovaci a zařazení do sbírek. Chvíli jsem se tam bavil s pracovníkem muzea a on si posteskl, že třeba nemají žádného Albatrosa L-39, jen několik jeho neúplných částí a že je to ostuda pro místo, z něhož létaly známé Biele Albatrosy. Já jsem přesvědčený, že těch je ještě tolik v provozu, že je jen otázkou času a nějaký se stane exponátem muzea. Venku jsem viděl ještě vzadu Il-14 (asi ve stavu jako naše kbelská) a kdesi ještě musí být Il-18 - dar z Maďarska). A teď by tam nově měla být Tu-154. Jinak ještě součástí muzea je jeden hangár, kde jsou auta, ale těm svůj drahý čas nevěnoval...
Vrátím se k letadlům. Boční hangár je věnován historii. Tady, kromě řady leteckých motorů jednoznačně dominuje nádherně renovovaný Messerschmitt Bf-109G-1. Dále je zde několik replik, spíše maket, jako Avia BH-11 či Bk-534 a SPAD. V hlavním hangáru je pak ona sbírka „rour“ ze všech konců světa. Já byl nejvíce zvědavý na Suchoj Su-15TM. Měl jsem představu, že se bude jednat o „trochu zvětšenou“ sedmičku či 22, jen se dvěma motory a deltou (jako měly Su-9/11) a velkým „čumákem“ s radarem. Šel jsem do kolen, jak je to velikánské éro. Až neuvěřitelné na to, že to byl záchytný stíhač jen pro tento účel (viz sestřelení jumba KAL nad Sachalinem). Tak toho jsem si obešel opravdu důkladně, a že bylo co obcházet! Je v ukrajinských barvách. Dalším exotem je čínský derivát MiGu-19 s nasávacími otvory po stranách trupu a zřejmě s radarem v přídi-Nanchang A-5Q Fantan. Dále mne zaujal rumunský J-22 Orao, který Rumuni vyráběli spolu s Jugoslávií jako lehký bitevník. A dál už jen výčet: Mirage III E a Mirage III RS, Saab SA-37 a J-35, F-104S Starfighter, T-38 Talon, Northrop NF-5, TS-11 Iskra, maďarská Su-22 M3, Phantom F-4F či Alouette a řada dalších, včetně krásné, rudé Anduly...
Je tam toho dost a vřele doporučuji mezeum k návštěvě, pokud někdo zavítá až na východ Slovenska. A to už ani nemluvím o Slovácích, kteří byli všude velice milí a přátelští, pohostinní, no prostě společný duch „čechoslovakismu“ je tu pořád a to je dobře.
