Co se skrývá pod levým kolenem...
... Beseda na Dopravní fakultě ČVUT...
Letošní oslavy 100 let republiky a 100 let československého letectví nesou s sebou spoustu různých akcí po celé zemi. Jednou z nich byla i zářijová beseda na Dopravní fakultě ČVUT v Paze na Albertově...
Přiznávám, že jsem z toho měl trochu obavu a hodně trému. Nejsem zvyklý mluvit na veřejnosti, navíc před skupinou lidí, o nichž bych se spíš mohl a měl učit sám. Nicméně, jak se říká, dal jsem se na vojnu, budu bojovat. Naštěstí jsem na to nebyl sám...
Sešli jsme se v posluchárně asi půl hodiny před začátkem. Venda Vašek, Miloš Dermíšek, Frankie, já, Víťa Klímek, Luboš Zahradník, všichni s jedním cílem – seznámit přítomné s naší prací a posláním. Seznámit je s činností ČsSL, našich leteckých klubů (Milovice a Žatec), s přípravou oslav stého výročí a s mnoha doprovodnými akcemi...
Úderem páté hodiny odpolední přivítal Ivan Šípek přítomné a předal nám slovo...
Postupně jsme se všichni vystřídali před řečnickým pultíkem, každý se svým příspěvkem a stručnou prezentací na promítacím plátně. Venda Vašek pohovořil o historii letectví a Svazu letců, s jeho bohužel neslavným koncem, se vznikem Českým svazem letectví a jeho posláním. Zodpověděl bez bázně a hany i na několikero všetečných dotazů...
Miloš Dermíšek byl druhý na řadě. Nehovořil jen o časopisu Flying Revue, ale především o akci 100 let – 100 letišť. O projektu v rámci nějž navštívil se svými kolegy stovku českých a slovenských letišť a předal jejich létajícím obyvatelům pamětní listy ke 100. výročí aviatiky...
Posléze přišla řada na nás a naše příspěvky. Nejprve Frankie promluvil k plénu jménem Ministerstva propagandy ČsSL, jak jsme pro tento večer pro odlehčení nazvali redakční radu. Představil všechny členy a seznámil lid přítomný s webovými stránkami a facebookovým profilem Svazu...
Následovaly tři příspěvky, týkající se naší expedice do Austrálie. Vystřídali jsme s epsravedlivě a poreferovali o cílech naší cesty, o československých veteránech RAF, žijících v Austrálii, o spoustě leteckých zajímavostí, s nimiž jsme se po cestě setkali, a konečně i s úspěšnou realizací poněkud ztřeštěného návrhu oslovit posádky všech letadel, s nimiž jsme letěli přes půl světa tam i zpět...
Víťa Klímek samozřejmě přednášel o dalších dvou zásadních akcích tohoto roku plného oslav. O anketách s názvem „Letecká osobnost století“ a „Československá křídla 1918 – 2018“. Obě ankety měly, myslím, velký úspěch a sklidily velký zájem obyvatelstva. Již byly uzavřeny a začalo počítání výsledků. Tyto budou uveřejněny na začátku listopadu v Mladé Boleslavi...
Závěrečné vystoupení obstaral Luboš Zahradník se svým projektem Leteckých kadetů. S projektem, který má celosvětový dosah a obrovskou hodnotu. A potenciál, jež bych bez nadsázky přirovnal například k Masarykově letecké lize nebo akci Tisíc pilotů republice...
Inu, každý jsme odevzdali to nejlepší, co v nás je. Ostudu jsme rozhodně neudělali. Alespoň soudím dle reakcí přítomných diváků, jichž jsme napočítali k šesti desítkám. No a ta tréma? Ta byla nakonec úplně zbytečná...
Mimochodem, na začátku našich příspěvků byla divákům položena otázka: „Podívejte se pod své levé koleno. Co se tam nachází?“ Tedy ji kladu i vám. Schválně, kdo odpoví správně?...
