Anděl strážný...

   Když se tak probírám mimořádnými událostmi na milovickém letišti, momentálně zejména s přihlédnutím na havárie a katastrofy letounů Il-28, nezbývá mi, než konstatovat, že občas měl Anděl strážný plné ruce práce...

   Již při setkání s paní Ambrosovou dozvěděl jsem se o incidentu, který katastrofou přímo zatouchal. A jedním z aktérů byl mimo jiné i kpt. Bohumil Ambros. 19.listopadu 1964 byly proti sobě díky chybě řídícího létání navedeny Il-28R kpt. Ambrose a Il-14 mjr. Fischera. Tenkrát měl kpt. Ambros ještě štěstí, piloti se uviděli a na poslední chvíli vyhnuli. O pouhých 100 metrů! Což při velikosti obou strojů a rychlostech bylo opravdu o fous...

   Další dvě mimořádnosti, kde tento „fous“ chyběl, udály se o několik let dříve, v roce 1957. Naštěstí se ale obešly beze ztrát na životech.

   15. května 1957 při startu Il-28R (LZ-32) pilot por. Bartoň zablokoval nevědomky kola. Došlo k prasknutí pneumatik a jejich zahoření. Ač se pilot snažil ještě dostat mašinu do vzduchu, nakonec se mu to nepodařilo. Po vyjetí z dráhy byl stroj zničen. Respektive poškozen natolik, že musel být zrušen. Pilot por. Bartoň, letovod kpt. Pecha a letovod npor. Mátl byli zraněni, střele-radista čet. Bouda vyvázl bez zranění...

   8. srpna byl vyřazen další z Iljušinů, tentokrát při výcviku udatných egyptských orlů. Pilot jménem Kinawi Effat při přistání nevyvážil letoun po vysunutí klapek. Stroj dosedl na příďové kolo, několikrát poskočil jako splašený kozel a havaroval. Tedy jednoznačně chyba pilotáže. Naštěstí opět beze ztrát na životech, pouze střele-radista musel si nechat ošetřit prokousnutý jazyk...

   Veškeré škody uhradila tehdy vláda Egypta, jak bylo dohodnuto předem. Dokonce odebrala i nepoškozené vnitřní vybavení, motory a další součástky, které posléze využila na opravy vlastních strojů. Trup, křídla a podobně využít nemohla, ty byly při havárii zničeny...

   Byli však chvíle, kdy posádky takové štěstí neměly. Viz. právě případ posádky kpt. Ambrose. O těchto nehodách a katastrofách se blíže dočtete v časopise nakladatelství Naše vojsko, ročník 2013, čísla 10, 11 a 12. Případně v připravované několikadílné publikaci plk. Ing. Zbyňka Čeřovského, týkající se leteckých katastrof československého vojenského letectva od roku 1018 do současnosti (osobně se na tyto knihy velice těším). No a samozřejmě nelze opominout ani ostatní vynikající publikace pánů Režňáka, Irry a mnohých dalších, kteří se touto problematikou zabývají. Jen bychom si asi měli přát, myšleno do budoucna, historii vrátit nelze, aby v tomto směru nebylo o čem moc psát...