Vzpomínka na Regiho 2016...
... aneb Jak to Áďa pokosila...
Po celém světě, ať už je to v Afganistánu, ať už je to africký stát Mali, ať už je to Sinaj, nebo jiné další státy, plní naši vojáci své úkoly. Já bych chtěl, abychom si na ně teď vzpomněli. Stejně, jako bychom mohli chvilkou ticha vzpomenout památku Regiho... Když jsem chodil na tělocvik a bylo mi tolik, jako je vám,... nevím, jestli je to tak i dnes,... tak jsme si museli stoupat do dvojřadů, podle velikosti, tělocviku nazdar,... pořád to tak ještě je? Tak, v tom případě... Pozor! Dnešním střeleckým závodům a Regimu nazdar! Zdar!!!...
Ó, nikolivěk. Nevrátili jsme se do dob Dukelského odznaku branné zdatnosti, Partyzánského samopalu a podobných soutěží. I když by je dnešní omladina potřebovala, jak pašík podrbat sandálem machometánovým... To jen náš vzácný host, příslušník Armády České republiky a veterán zahraničních misí nadpraporčík Pavel Stehlík pronesl krátkou zahajovací řeč k účastníkům již druhého ročníku střeleckého klání pro žáky sedmých ročníků základních škol, věnovaného památce Jirky Regiho Schamse. A o pár desítek sekund později soutěž i zahájil tradičním výstřelem z křesadlové muškety...
Po loňském prvním ročníku bylo toho spousta, co jsme museli vylepšit a dovymyslet. Jak po stránce organizační, tak technické. Proto jsme letos nenechali nic náhodě a vše počali organizovat pro jistotu s velkým předstihem. Ono se ale nakonec stejně našlo pár věcí, které byly vyřízeny až na poslední chvíli. Stejně došlo opět na několikadenní záchvaty nervozity. Na co jsme zapomněli? Co by se tak mohlo eventululálně podělat? Vyjde to? Nezklame počasí...
Nervozita naštěstí opadla, jakmile se otevřela branka střelnice a vstoupili jsme do míst, kde se za pár minut měl začít odehrávat napínavý souboj mezi téměř třemi desítkami mladých střelců. A střelkyň!...
Oficiální zahájení přišlo na řadu podle plánu na desátou hodinu. Museli jsme drobek improvizovat, to zase ne, že by ne. Petra Schamsová, Regiho sestra a patronka tohoto klání, přijela díky dopravnímu chaosu s drobným zpožděním, tedy jsme nejprve s dětmi probrali střelecké disciplíny a jejich specifika. Poté už ale...
„Takže,... zahajuji dnešní střelecké závody...“ CVAK! ŠÁÁÁH!... BUM!...
Disciplíny, s nimiž se musely děti z Milovic a Poděbrad poprat, byly v podstatě stejné, jako vloni. Jen poněkud vylepšené, přeci jenom jsme se poučili z loňských nedostatků. Konec konců, ani učený, jak se říká, z nebe nespadl...
Disciplína „Obrana tábora“ – Mezinárodní pistolový terč 50x20 na vzdálenost 25 metrů, plus dva kartónové na závěsu (1x velikost A5 + 1x velikost A6, bílé se zvýrazněným kruhovým středem) ve vzdálenosti 20 metrů, respektive 15 metrů. Deset ran, z čehož první dvě povinně na oba bližší terče na závěsech, zbylých osm do pistolového terče. Zásah do bílé plochy kartónového terče byl hodnocen 15 body, zásah do zvýrazněného kruhového středu 30 body. Zásahy v pistolovém terči byly hodnoceny podle stupnice od 1 do 10 bodů...
V této disciplíně ovlivňuje výsledek především příroda sama, terče na závěsech jsou uchyceny na očka z provázků, tedy se mohou ve větru pohupovat. Naštěstí vanul jen poměrně slabý vánek, takže pohyb terčů nebyl nikterak zásadní. Mnoho střelců zde dokázalo nahnat poměrně zajímavé body...
Disciplína „York“ – Deset ran na vzdálenost 25 metrů do terče, zvaného „Terč seržanta Yorka“ nebo zkráceně „York“. Tento terč je ve formě obdélníku, stojícího na kratší straně, od středu na vrchní stranu je umístěn černý klín. V kruhové stupnici je střed hodnocen 10 body a hodnota se s každým dalším mezikružím o bod snižuje. V černém poli je střed hodnocen 20 body a další mezikruží mají opět o bod méně...
Zde přichází na řadu částečně odvaha a částečně taktika. Záleží na střelci, jestli bude riskovat a mířit na černou čtvrtinu středového mezikruží, nebo bude střílet, jak se říká, na jistotu a mířit do černého pole...
Disciplína „Poker“ – Deset ran na vzdálenost 25 metrů do kruhového terče se středem a devíti mezikružími, zvaný "Poker". Tento terč je rozdělen na čtvrtiny, kdy protilehlé výseče jsou zvýrazněny černou, respektive červenou barvou a symboly „srdce“, „listy“, „piky“ a „káry“. Mezikruží jsou označena jako v kartách na poker (7, 8, 9, 10, J, Q, K, A). Běžně se tato disciplína boduje dle pravidel karetní soutěže, podle níž je označena. Nicméně pro naši potřebu byly vyšší karty bodovány takto: J-11, Q-12, K-13, A-14. Střed byl ohodnocen 15 body bez rozdílu barev...
Jedna z nejzajímavějších a nejnapínavějších disciplín, kde se obvykle rozhodne o vítězích a poražených. Nejde totiž jen o štěstí a střelecké umění, ale také o přemýšlení. Každý ze střelců si nejprve vylosuje (například sejmutím karty) barvu, do níž bude střílet. A nezřídka se stává, že v rozrušení zapomene a střílí sice dobře, ale do špatné barvy...
Při loňských závodech byly body za špatné zásahy odečítány. Bohužel to ale svádělo k taktizování, proto jsme se rozhodli v letošním roce ku změně. Dobré zásahy byly hodnoceny dle výše uvedených bodů, špatné se jen nepočítaly...
Samozřejmě byly pro vítěze opět připraveny velice atraktivní ceny, mimo jiné například již tradiční dárkové poukazy na vstupenky na letecké dny, které se budou konat za několik týdnů v Pardubicích a Mladé Boleslavi. Nebo moderní KáPéZetky (Jen starší pochopí, co tento výraz znamená, dnes se podobné záležitosti označují mnohem méně melodickým a romantickým názvem „survival kit“) v několika různých provedeních, paracordové náramky, české vlajky, píšťalky, reflexní pásky a spousta dalších zajímavých drobností, jakož samozřejmě i medaile, diplomy a pohár pro vítěze kategorie týmů. Děkujeme všem, kdo na ceny do této soutěže, ale i na její konání, technické zabezpečení a propagaci přispěli:
A kdo tedy byl vlastně vítězem celého klání? Samozřejmě všichni, kdo se zúčastnili, protože pomohli připomenout památku našeho kamaráda Regiho Schamse. Na dálku tím také zaslali pozdrav všem našim chlapcům, kteří jsou nasazeni na zahraničních misích po celém světě. A hlavně, dokázali, že se ještě najdou děti, které mají sportovního ducha a dokáží i něco více, než jen sedět u počítače či se dotýkat svých elektronických krabiček. Vítězi byli i dospělí, kteří děti na toto střelecké klání doprovodili, aby v rolích trenérů poradili, pomohli, nebo alespoň podpořili snahu probudit v dětech to nejdůležitější, co je dnes vcelku okatě a záměrně potíráno...
Z čistě statistického hlediska se však sluší opravdické vítěze vyhlásit. Tedy...
Jednotlivci:
1. místo – Adéla Krupková (ZŠ TGM Milovice)
2. místo – Pavel Podkonický (ZŠ TGM Milovice)
3. místo – Vojta Hampl (ZŠ TGM Milovice)
Týmy:
1. místo – Milovice 1
(Kryštof Ludín, Vojta Hampl, Ondra Prskavec, Jiří Král, Petr Tejnický)
2. místo – Poděbrady 1
(Michal Chvojka, Vojta Maršon, Nikita Velechovský, Honza Mareš, Jakub Týma)
3. místo – Milovice 3
(Anna Janková, Pavel Davídek, Jakub Bartoš, Lukáš Jirků, Adéla Krupková)
Celkové výsledky zde (kliknutím na obrázek jej zvětšíte):
Dlužno poznamenat, že vítězství Ádi Krupkové zahřálo nás všechny asi nejvíce. Ne ani tak proto, že se jedná o milé a šikovné děvče, ale mnoha zúčastněným chlapcům, oplývajícím silnými řečmi, spadl pověstný hřebínek. Hmmm,... tomu se říká škola života...
Adélka si své vítězství užila jistě plnými doušky a jako nejlepší střelec dne využila svého privilegia vyzkoušet si „plnotučné“ zbraně – křesadlovou mušketu, policejní pistoli CZ-75 i slavnou „Kosu“, samopal Sa vz.58 z uherského Hradiště. Na tento zážitek, jak věříme, ještě dlouho nezapomene...
Fotogalerie - Monika Szabóová...
Fotogalerie - Petra Schamsová a Bob...
Dalo by se tedy říci, že v tomto derby mezi dvěma školami, nesoucími jméno prvního československého prezidenta a Tatíčka zakladatele, je po letošním druhém ročníku vyrovnáno. Je škoda, že ostatní oslovené školy nenašly odvahu postavit alespoň jeden tým a zapojit se též. Nicméně nutit nikoho nemůžeme...
A nyní nás prosím omluvte, utíkáme trénovat na další ročník. Něco nám ve skrytu duše říká, že poděbradští kamarádi již začali...
