Vrtule nahodit!...
... Podzimní poletování podruhé...
Hned na začátku musím konstatovat, že se jednalo o letecký den v rámci předvolební kampaně ČSSD. Dodávám však, že jsme jeil čistě a pouze za kamarády a na letadla. Také jsem záhy zjistil, že mi nečiní problém nechat uši zapnuté toliko na létání a předvolební žvásty soudruhů socanů nevnímat...
Vlastně to bylo to samé, co se před týdnem odehrávalo u nás v Milovicích. Jen s tím rozdílem, že tentokrát na letišti v Boleslávce létalo skutečně všechno, co mělo křídla. A to včetně netopýrů, jak dokazuje několik narychlo pořízených fotografií! A i když se na letišti ukázalo socanů několikero, včetně nejvyšších Vyvolených, létání bylo na prvním místě. A nezachránila to ani oranžová chemická žblunda s bublinkami, předvolební guláš z mrtvého (Paro)prasete a sociálně-demokratické párky s přidanou hodnotou. I na tom lízátku bylo napsáno ČSSD,... no to bych...
Tak toto nezachrání ani sociálně-demokratický kytarový bard a jeho unylé songy...
Ještě, že tu jsou přátelé z Corps Aéronautique Jungbunzlau a jejich vrány. Všechny připravené a nablejskané, nádrže plné, gumy dofouknuté a tlumiče taky, nábojové pásy natažené, kulomety Spandau odjištěné... Všichni samozřejmě v dobovém oblečení, odpovídajícím přiděleným mašinám... Wau!...
Akorát tedy, drobátko nám foukalo ze strnišť. Pro vrtulník, poletující nad travnatou plochou a vozící zájemce a vítěze slosovatelných kartiček, to až tak problém nebyl (byť i jemu se ocas ve větru pořádně kymácel...). Zato okřídlené poletuchy měly chvílemi co dělat a pěkně to s nimi mávalo. Nicméně, nemohu se zbavit dojmu, že některým pilotům to i vyhovovalo...
A „polítáníčko“ to bylo jak se patří! V odpoledním podzimním sluníčku, na téměř vymetené obloze a pod dohledem smečky letištních svišťů. Navíc, vzhledem k tomu, že se nejednalo o klasický letecký den, létalo se drobek více a lépe, než je běžné. Motory běžely naplno, vrtule sekaly vzduch a sedmikrásky a byly chvíle, kdy stačilo zvednout ruku a jeden by si to letadélko mohl i chytit. Nebo pošimrat starého Metůdka Vlachového na zadnici...
A Metůdek, známější ovšem pod přezdívkou Náčelník Wjetvička, jí tentokrát musel míti,... no,... jak říkal Prcek v nejlepším válečném filmu o letcích s názvem Nebeští jezdci: „... ani stýblo bys neprostrčil...“ Však také do poslední chvíle nebylo jisté, jestli se skvost nejcennější ze zdejší sbírky ve vzduchu ukáže. Nakonec se to vyřešilo demokraticky. Děda Handlíků naslinil prst, poválel jej ve větru a pravil: „Hele, je to na Tobě. Ale dávej bacha...“ (nebo to bylo „Vlacha“?...)
Však jsem pak po přistání nemohl nezajít ku hangáru a Jardovi se hluboce uklonit...
Fotogalerie - Matěj (sice jen z mobilu, ale i tak na 12-tiletého kluka vcelku povedené a mnohdy nápadité kousky)...
Videogalerie (doporučuji chytit se židle a volume doprava)...
Musím konstatovat, že... Ne,... nemusím. S chutí a rád konstatuji, že to byl zážitek s velkým „Z“. Příjemný, v přátelském až rodinném prostředí, neopakovatelný. Prostě létání pro radost. Kluci, bylo to super, díky...
A mě tak napadá, nebude příští rok náhodou jubilejní 10. ročník DLD?...
