Třicítko, vzlet povolen...

19.06.2013 08:33

... A drobotinu s sebou...

   Bdí nad námi, aniž bychom si to někdy uvědomili. Kdokoliv z nás kdy se vznesl do nebes, na dovolenou k moři, na služební cestu, v rámci svého leteckého povolání či jen pro radost na nějakém vehementu těžším vzduchu. Desítky lidí, čtyřiadvacet hodin denně, sledují provoz na obrazovkách počítačů, počítají, vyhodnocují, řadí, aby nedošlo k nějakému vzdušnému karambolu. A v případě potřeby jsou to oni, kdo udělají maximum pro to, aby se jakékoliv letadlo v nouzi dostalo pokud možno v pořádku na zem...

 

   Hovořím o strážných andělech z Řízení letového provozu ČR, na jejichž pracoviště, umístěné v obrovském moderním komplexu v Jenči u Prahy, vydali jsme se s dětmi z projektu Ikaros na poslední akci tohoto školního roku...

   Dalo by se říci, že to pro nás všechny ale byla zároveň zkouška vytrvalosti a odvahy, ze všech největší. Po několika týdnech usilovných dešťů, záplavách a podobných s nimi spojených radostech, dorazil extrém opačný, tropická vedra. A nás čekala téměř dvouhodinová cesta napříč celou Prahou. Někteří díky tomu z původního seznamu účastníků odpadli. Ostatní dostali povinně za úkol pořádně se namazat krémem na opalování a vyzbrojit se pořádnou zásobou tekutin...

 

   Do Jenče přijeli jsme s drobným předstihem, vlak mimořádně neměl zpoždění, MHD také nezahálela a modrobus z Hradčanské jel též na čas. Pan doktor Richard Klíma, tiskový mluvčí ŘLP ČR a vedoucí kanceláře generálního ředitele ŘLP ČR, jenž nám měl býti průvodcem, přijal nás však ihned, abychom se během té necelé hodiny neupekli. Začali jsme u modelu celého komplexu...

   Podrobný popis celého objektu nenechal nikoho z nás na pochybách, že o zdejší zaměstnance je velmi dobře postaráno. Moderní vybavení, posilovny, jídelna a další zařízení, sloužící k tomu, aby lidé zde mohli podávat po dobu služby maximální výkon a v nařízené pauze načerpat dostatečné množství sil. Není to ale jen nějaká rozmařilost či zbytečný luxus. Během desetihodinových služeb, kdy se střídají dvouhodinové úseky práce s hodinovým odpočinkem, nesmí nikdo ze zaměstnanců ani na okamžik polevit v ostražitosti, nesmí udělat sebemenší chybu. Každé pochybení totiž v tomto případě mohlo by stát spousty lidských životů. Takže s sebou toto bezpochyby zajímavé a důležité povolání nese mimo jiné i spoustu stresu, psychické i fyzické námahy...

   Jak to zde funguje, kdo, odkud a co řídí, kdo má na starosti velké stroje, kdo malá letadla, pod koho spadají vojenské letouny, záchranka a další a další, to jsme se dozvěděli v samotném srdci celého zařízení. Na prosklené galerii, odkud je vidět na celé řídící středisko. Respektive na jeho nejdůležitější část. Pod námi svítily desítky monitorů, radary, grafy, seznamy, kolem se míhaly desítky lidí. Během zhruba hodinové přednášky přišli jsme pak, jak se říká, na kloub, celému systému řízení. Samozřejmě stručně a pochopitelně pro všechny, hlavně pro děcka. Dozvěděli jsme se to nejzákladnější a nejdůležitější. Abychom pochopili úplně všechno, museli bychom zde strávit dozajista několik dnů...

   Nyní už ale víme, že jakmile se letadlo odlepí od dráhy letiště a opustí pomyslonou vzdušnou krabici, která spadá pod řízení provozu přímo na letišti, přebírají jej zde a navedou jej buď na další letiště či do vzdušného prostoru jiného státu. Že to není jednoduché, o tom netřeba pochybovat. Zajednak se v jednu chvíli nad naším územím (v závislosti na čase a roční době) pohybují letadel desítky, zajednak se 95% komunikace vede v angličtině. Když to ale dělají profesionálové, vypadá to jako hotový koncert. Pomyslná symfonie, perfektně nacvičená, řízená právě odsud...

 

   Vzhledem k tomu, že se opět jednalo o objekt se zvláštním režimem, nebylo možné uvnitř fotografovat. Vlastně jediná fotografie, která vznikla, se svolením samozřejmě, je ta nahoře v úvodu článku. Proto uvádím odkaz na oficiální fotogalerii na webových stránkách ŘLP ČR...

 

   Čistě pro zajímavost, zdejší pracoviště je propojeno s nejdůležitějšími letišti v Česku, tj. Praha, Brno, Ostrava, Karlovy Vary a podobně. Informace sbírá ze dvou radarových základen (Buchtův kopec na Vysočině a Písek v Brdech...), v případě potřeby se odsud dá napojit na radarová stanoviště po celé Evropě a v podstatě i řídit provoz nad Evropou. No a ten pohyb nad námi? Schválně... Kolik za den přeletí nad Českou republikou letadel? Průměrně, opět to samozřejmě záleží na ročním období. Kdo bude nejblíž, vyhraje nanuka. My už to víme...