Sbohem, armádo!...

25.06.2011 03:00
... Oslavy 20. výročí odsunu sovětské armády z Milovic...

©Pytlák
 
Tak už je to dvacet let! Dvě desetiletí, co z Milovic odešel poslední ruský voják v uniformě bratrské (?) armády. Pár oslav u příležitosti tohoto i jiných výročí už jsme zažili. Některé lepší, některé příšerné (viz. Krausovice – oslavy 40 let od okupace v osmašedesátém...), na tu úplně první kdysi před lety zatím ale žádná nedosáhla. Tak snad teď...



Oslavy konaly se u v současnosti již bývalého RKDM (budoucí nové radnice…) na Náměstí 30. června, současně v Mordové rokli probíhaly bojové ukázky Klubů vojenské historie. Prý Vietnam, což mi ale k Milovicím moc nesedí. Tedy jsme se soustředili spíše na oficiální oslavy ve městě. Navíc, v půl čtvrté měli jsme sraz a ve čtyři mělo začít vystoupení dětí z Taekwon-Do ITF oddíl Milovice...

Začátek byl avizován na reklamních plakátech okolo jedné hodiny odpolední, zejména příjezdem bojové techniky, představující pro toto odpoledne sovětskou armádu. Technika byla zaparkována na náměstí a na silnici před Hakenovým stadionem – tanky, bojová vozidla pěchoty, obrněné transportéry, vyprošťovací technika, cvičná vozidla, zdravotnické stroje, velitelské vozy, sanitky, tanky, protiletadlovci,... prostě všechno možné, co se dá nalézt v hangárech a garážích místních a spřátelených klubů vojenský historie. Vše samozřejmě v kamufláži ruské armády a s rudými hvězdami na věžích a bocích. Jedno z BVPéček dokonce neslo pouštní kamufláž, tedy mělo připomínat zřejmě ruské působení na horké afgánské půdě. Kolem vozidel pohybovali se vojáci s Kalašnikovy (AK-47), sem tam někdo z posádek s Krinkovem (AK-47 ve zkrácené verzi), našlo se i pár RPK (Kalašnikov s těžkou hlavní a nožičkami, verze kulomet) a SVD (Snajperskaja Vintovka Dragunova). A uniformy několika různých verzí, kromě tankistů a vojáků z Afganistánu samozřejmě hlavně výsadkáři, s ultramarinovými barety a pruhovanými fufajkami. Sem tam procházel mezi vojáky důstojník s typickým pořádným „elpíčkem“ na hlavě. Prostě celá sbírka, napříč širou ruskou stepí. Ale k těm oslavám tady to prostě patří, stejně tak, jako k historii našeho města...
Děti i mnozí dospělí s chutí prolézali veškerou techniku, konečně, i já se na pár tanků pracně vydrápal, udělal pár fotografií a poseděl si na kanónu. Potkali jsme spoustu známý, zašli si na pirožky a na „pintu bahna“. Poslechli si posléze krátký proslov paní místostarostky a pana starosty...
Na pódiu nevystoupili však jen zastupitelé našeho krásného góroda. Návštěvou poctili nás i větší šajby. Nebo papaláši? Jak se to tento...
Co však mě osobně potěšilo nejvíce, že jsem mezi návštěvníky narazil i na zástupce naší odbočky – na Barona, neboli pana plk. Křenu, a kousek od něj postával i pan plk. Vlčko. Takže přítomnost Odbočky 30 "gen. Karla Mrázka DFC, DSO" SLČR silná...

Okolo půl čtvrté předal ruský generál (v jednadevadesátém to byl gen. Vorobjev...) panu Kocábovi město a ohlásil mu odchod posledního vojáka SA. Technika utvořila dlouhý konvoj a odjela, doprovázena neprostupným dýmem, směrem k Balonce. Tenkrát, před dvaceti lety, zahnula k nádraží, na vagóny a za Ural. Teď však zabočila za kolejemi vlevo a vyrazila na tankodrom na Alexandrově. Byl to tedy symbolický odjezd. Ale připomněl velký historický mezník v našich dějinách...

Fotogalerie...
Fotografie v původní velikosti ke stažení zde... (soubor ve formátu .zip o velikosti 168MB...)

Doprovodný program, v podobě koncertu zbytků slavné skupiny The Plastic People of the Universe, dále pak Jiřího Schmitzera a dalších již jsme nesledovali. Jen začátek, raději jsme se věnovali technice. A vydali se k cukrárně/restauraci U Jelínků, na již zmíněný sraz oddílu Taekwon-Do ITF. Slíbená ukázka se však nekonala. Nic nebylo připraveno, paní Jelínková zmizela a nebrala telefony, děti přišly úplně zbytečně. Další šrám na jejich duši a další důkaz nezájmu. Při tom, jakých úspěchů dosahují při reprezentaci města na různých kláních a závodech je to poměrně zarážející. Bohužel nepříliš překvapivé. Už jsme si za těch pár let zvykli…