S Pepiňosem k nebesům...

02.09.2016 11:13

... aneb Tisíc pilotů Velkoslovanské říši...

 

       Nejlepší žáctvo základně-školní jest nutno po zásluze odměniti. Jednak jako motivaci do dalšího učení, jednak třeba z důvodu propagace něčeho ušlechtilého. Hmmm,... létání třeba...

 

Vyhlídkovým letem počali jsme ty nejlepší milovické školáky odměňovati, ve spolupráci s bratrským spolkem Letci Plumlov z. s., již před dvěma roky. Tehdy první tři mladí aviatéři usedli s Pepou Piňosem do útrob jeho Cessny a poznali řádnou část blízkého i vzdálenějšího okolí Milovic z perspektivy ptačí. Nic nebránilo, aby se z tohoto (tehdy víceméně náhodného) nápadu vyklubala pěkná a zajímavá tradice...

Pouze vloni jsme museli vynechat, naším hlavním cílem bylo postavení pomníku letcům v Milovicích. Letos však opět mohly třem jedincům být během předprázdninové školní akademie předány poukazy na výlet do oblak...

Pro úplnost dodávám, že se jednalo o Anetu, Lukáše a Ondru...

 

První víkend v září slibovala předpověď počasí vpravdě ideální, proto bylo domluveno setkání s chrabrým luftpirátem z Plumlova a všichni společně jsme se setkali na milovickém letišti. Ano,... oproti předloňskému létání podařilo se pro letošek zajistit povolení k přistání letadla vyšší váhové kategorie, tedy nemuseli výherci jezdit až do Mladé Boleslavi. Dorazili všichni v plné síle, včetně rodičů, sourozenců, prarodičů a domácích mazlíčků, by tuto slávu mohli uzřít. Pouze Ondra musel se pro tentokráte omluvit, a to z důvodů studijních. Inu, střední škola není holubník. Nicméně nemusí se strachovat nic, poletí jindy...

 

Nutno říci, že všichni zúčastnění byli velice překvapeni, očekávajíce tak maximálně dvojitý průlet kolem města a alou domů. Ale paninko, tahle almara ze sebe vymáčke až stopadesát knotů! To doletíme do Kotěhůlek a odtud to pak můžeme natáhnout až na Ouholičky!...

Ale nejprve předletová příprava. A se vším všudy! Tedy, obejít letadlo,... pojďte, děti, nebojte se,... zkontrolovat všechny pohyblivé části, poklopy, šrouby a závlačky, křídla, vrtuli, olej... Pak také naplánovat trasu, podle toho, kam bychom se chtěli podívat. Takže, to máme,... Milovice,... Kotěhůlky,... Ouholičky... Nějaké ty hrady kolem,... ale ano, to půjde...

Nezbývá, než nasednout, připoutat se,... dáma dopředu, samozřejmě, by mohla během letu převzít řízení...

 

Zaburácel motor, cessna se zhoupla na svých tenkých nohách a ladně vyrazila vzhůru k nebesům. Průlet nad městem, kde již čekaly hordy mávajících spolužáků a kamarádů, poté napříč letištěm a zmizet v dál...

 

Slavná to letecká výprava vrátila se zpět do prostoru milovického aerodromu za dlouhou třičtvrtěhodinu. Po přistání a vypnutí motoru vyskákala z trupu letounu a s nadšením v očích počala svým nejbližším popisovat své hluboké zážitky. A že jich bylo! Konec konců, toť zcela jasně vidno na fotografiích pod níže uvedenými odkazy...

 

Fotogalerie - Pytlák a Matěj (plus pár selfíček od Pepiňose z kokpitu...)

Fotogalerie - Petr Jirků

 

No,... je bez jakýchkoliv pochyb, že to byly zážitky úchvatné a na dlouhou dobu. A kdo ví, třeba někdo z těchto kadetů jednoho dne sezná, že to nebe jej přitahuje víc a více. Tak, jako tomu bylo u našich dávných hrdinů a nebeských rytířů. Budiž jim k tomu přáno čisté nebe bez mraků a samá šťastná přistání...