Nejen na polích flanderských...

... I na trávníku milovickém vlčí máky kvetou...

Na polích flanderských vlčí máky kvetou, tam mezi kříži, řada za řadou. Zde hrob je náš. Však mezi červánky, na nebi modrém slyšte skřivánky, když dole kanóny tu svoji píseň řvou. My mrtví zůstanem – a je to možná zdání, že včera žili jsme a byli milováni, když nyní ležíme na polích flanderských...

 

Symbolem vzpomínkové slavnosti, které se říká "Poppy Day" či „Remembrance Day“, je květ vlčího máku. Připomíná, že ve válečných dobách se na neobdělaných polích dařilo jen tomuto planému kvítku. V našich končinách je tato slavnost známá spíše pod názvem „Den veteránů“ a připadá na 11. listopad. V tento den roku 1918, přesně úderem 11. hodiny, byly ukončeny boje na západní frontě, čímž fakticky skončila 1. světová válka. Ve vlaku na nádraží Le Francport u severofrancouzského města Compiégne bylo podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem. Hlavními signatáři příměří byli vrchní velitel spojeneckých sil maršál Ferdinand Foch a německý zástupce Matthias Erzberger...

Jako první použila kvítek vlčího máku jako symbol padlých v této válce americká profesorka a humanistka Moina Michaelová. Vycházela z výše uvedené básně kanadského chirurga Johna McCrae, jenž sloužil jako vojenský lékař na západní frontě u belgického města Ypres...

 

Při oslavě Dne veteránů, jenž se v Česku slaví pravidelně od listopadu 2001, nechybí kvítek vlčího máku snad v žádné klopě zúčastněných. Proto zasvítil svojí červení, připomínající mimo jiné i barvu krve prolité na všech bojištích první i druhé světové války a dalších konfliktů, i na hrudích účastníků a hostů malého pietního aktu v budově atria Městského úřadu v Milovicích…

 

Myšlenka uskutečnit Den veteránů poprvé i v Milovicích, a tím opět trochu rozšířit kulturní a historické tradice tohoto krásného města s velkou a bohatou vojenskou minulostí, zrodila se v hlavách členů Odbočky 30 krátce před instalací výstavy k 95. výročí vzniku Svazu letců ČR. Zároveň s tím dostavil se i nápad, opět zapojit do příprav omladinu. S dětmi z milovické Základní školy T. G. Masaryka jsme za tu krátkou dobu naší oficiální působnosti v Milovicích spolupracovali již několikráte a vždy se to setkalo s úspěchem. Tak proč by ne i nyní? Stačilo jen požádat paní ředitelku a seznámit ji s naším návrhem...

Toto „semínko“ opět dopadlo na úrodnou půdu. Nejen, že se děti zapojily do příprav již zmíněné výstavy (která mimochodem potrvá až do sedmnáctého listopadu...) a pomohly s její instalací. Čímž bych rád vyjádřil velký dík jménem svým, jménem Výboru a členů Odbočky 30 „gen. Karla Mrázka, DFC, DSO“ SLČR a v zastoupení i jménem předsednictva Svazu letců ČR paní ředitelce Ladě Flachsové, panu učiteli Viktoru Hukovi a sedmákům Matěji Pillerovi a Pavlovi Petrášovi. Svůj nezanedbatelný a z našeho pohledu naprosto úchvatný příspěvek přidala i paní učitelka Olga Vostatková se svými dětmi z 5. A. Vlčí máky na klopách účastníků a věneček z těchto kvítků vyrobený byly vytvořeny právě těmito dětmi. A kolemjdoucí jistě zaznamenali máky rozkvetlé na trávníku před budovou, ještě než polovinu z nich stačili zlikvidovat příliš horliví leč intelektuálně poněkud slabší zahradníci (Věřte mi, zkusil jsem jich se svou dcerou Štěpánkou též několik vyrobit a není to až zas taková sranda, jak by se na první pohled zdálo...)...

 

Byli jsme sice upozorňováni na fakt, který si kupodivu nikdo z nás předem neuvědomil nebo mu nevěnoval zásadní pozornost, tedy že datum 7. 11. je/bylo obvykle spojováno s oslavou poněkud odlišnou. Měli jsme však pro tento datum své důvody. Někteří členové naší odbočky jsou zároveň členy nymburského Klubu vojenských důchodců a jako takoví budou se účastnit stejné oslavy v Nymburce, kde se koná jedenáctý listopadový den již tradičně. Nicméně nikdo z dorazivších hostí si nestěžoval. Nikdo před budovou nespatřil typický trojstěžník pálící do oken ani plešatého vousatého staříka s rudou knížkou v kapse, hrozícího pěstičkou „Ну погоди!“...

A mezi hosty byly osoby vskutku významné, z hlediska našeho i milovického. Velice zajímavý projev o vojenské historii města pronesl náš známý historik a přítel pan Aleš Kubeš. Mezi zástupci Svazu letců a spřátelené Odbočky 26 „plk. Václava Jíchy, DFC, AFC“ nechyběl ani plk. Ing. Oldřich Pelčák a další jeho kolegové. Velmi potěšitelná byla i účast několika zástupců Města Milovice, což je neklamnou známkou toho, že historie a tradice nejsou našim zastupitelům lhostejné...

 

Po krátkých projevech a poděkování přítomným za účast i za odvedenou práci byl položen věneček z vlčích máků před připravený slavnostní piedestal – torzo vrtule cvičného Arada a plechový střep z havarovaného stroje, doplněné rozetou v barvách trikolory. Zazněla československá hymna a... Ano, československá. Na polích válečných umírali Čechoslováci... Závěrem, když pietní akt skončil, mohli si dorazivší účastníci ještě v klidu prohlédnout výstavu, než se rozjeli a rozešli do svých domovů...

 

Ještě jednou velice děkujeme všem. Za ochotu, za pomoc a za čas, který byli ochotni i v dnešní silně sobecké době věnovat vzpomínce na ty, kteří nám dnešek vybojovali za cenu vlastních životů. Věřme, že tato vzpomínka nezanikne, stejně jako tradice Dne veteránů...

 

Pár fotek... (ke stažení v původním rozlišení zde, balíček ve formátu .ZIP o velikosti cca 110MB)

Fotogalerie - Miroslava Dlouhá...

 

Náš boj teď jiní převezmou: do vašich rukou vkládáme teď svou hořící pochodeň a vy ji neste dál. Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal. Když rozkvétá lán máků červených, my neměli jsme spát na polích flanderských...

John McCrae (český překlad Jindra Svitáková)