Návštěva u Bažantů...
... Pod pečlivým dohledem andělíčka strážníčka...
Pojď dál, posaď se. Jsem tu sám, mamka odjela. Aspoň mě nebude pořád tak hlídat...
No jo, celý Vlastík Bažant. Před pár dny měl jeho strážníček zas po letech těžkou šichtu a nyní už je zase plný humoru a filozofování. Už je doma z UVNky, tak jsem ho zašel navštívit. Jen na chvilku, nechtěl jsem moc vyrušovat. Vzniklo to v sobotu ve Kbelích, když jsem se dozvěděl, že skončil v nemocnici. Domlouval jsem se s Michalem, ale dřív jak teď v pátek mi to prostě nevyšlo...
Setkání to ale bylo povedené. Vlastík byl viditelně potěšený a v dobré náladě. A to ještě netušil, co mu nesu. Dostal totiž medaili Za zásluhy Svazu letců ČR. Olda Pelčáků mi ji do Kbel přivezl. Akorát tam Vlastík nemohl být...
Předal jsem ji, poblahopřál, popili jsme kávu a probrali pár zajímavých věcí, zejména co se typologie lidí týká, šlechticů a podobně. Měl jsem též možnost shlédnout naprosto unikátní album fotografií s jeho tatínkem v době 1. Světové války. Jako legionář sloužil v Rusku a poté ve Francii, po válce v devatenáctém usměrňoval Pšonky na Těšínsku... Vidět ty staré zažloutlé fotografie, dekrety, podepsané T. G. Masarykem a držet v rukou stará vyznamenání,... to je neskutečný zážitek...
No, pane plukovníku, musíme to někdy zopakovat. Zajdeme na pivko do Stromovky a popovídáme si pořádně. Teď se ale hlavně držte a dávejte na sebe pozor. Hodně štěstí...
