Generál Karel Mrázek, DFC, DSO...

08.02.2011 01:21
... stručný životopis hrdiny, jehož čestné jméno nese naše odbočka...

©Pytlák
 
Jsou to paradoxy. Účastnil jsem se bitvy o Británii, kde na život a smrt bojovali Britové s Němci a já přitom sestřelil dva Italy. Duce je poslal nad Anglii, aby i Italové slízli smetanu ze společného vítězství. jak to nakonec dopadlo, to je známo...
O tom, že jsem se stal jediným Čechem, který nad Anglií sestřelil italské letouny, jsem se dozvěděl až po válce...




Karel Mrázek se narodil v roce 1910 v Náchodě jako předposlední syn ze sedmi dětí. Jeho otec pracoval jako přednosta stanice, v Náměští nad Oslavou, kde Karel Mrázek prožil značnou část svého mládí. V tomto městě absolvoval obecnou školu a čtyři roky měšťanky, posléze se rodina přestěhovala do Křenovic u Brna. V roce 1930 maturoval na Vyšší průmyslové školy elektrotechnické v Brně a v říjnu 1932 narukoval.
Po absolvování Školy pro důstojníky letectva v záloze v Prostějově, kde získal kvalifikaci leteckého pozorovatele a kde též prodělal letecký výcvik, nastoupil k 10. pozorovací letce LP 3 "Generála-letce M. R. Štefánika" do Nitry. V letech 1934-1935 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě, 1. 7. 1935 byl vyřazen jako pilot v hodnosti poručíka letectva.

Sloužil v Olomouci nejprve u 14. pozorovací letky, později u 35. stíhací letky LP 2 "Dr. E. Beneše". Zde, již jako polní pilot letec, absolvoval i výcvik pro létání v noci. ještě v roce 1937 byl jmenován velitelem 33. stíhací letky, vyzbrojené slavnými letouny Avia B-534, tehdejší špičkou našeho vojenského letectva. Do osudného března 1939 odlétal téměř 600 hodin...
Po okupaci německou armádou odešel do zahraničí (29. 5. 1939), aby zde bojoval za svobodu své rodné vlasti...

V polském Krakově se přihlásil do vznikající československé zahraniční armády a posléze odplul na palubě parníku Sobiesky do Francie. Zde podepsal pětiletý závazek do proslulé Cizinecké legie. Bylo to pro uprchlé Čechoslováky jediné možné řešení, aby se uchránili před nuceným návratem do obsazené vlasti. A tedy i před jasnou smrtí z rukou nenáviděných okupantů...

V africkém Sidi-bel-Abbés se stal příslušníkem 1. pluku CL a jakýmsi nejmenovaným vedoucím asi stovky zde přítomných Čechoslováků. Po vstupu Francie do války, v září 1939, však byl odeslán dle slibu francouzských úřadů k letectvu. Ještě v Africe, na základnách v Tunisu, Blídě a Oranu-La Senie prodělal přeškolovací výcvik na francouzskou leteckou techniku. Nebyl však odeslán k bojové jednotce, byť se o to všemožně snažil. Francouzi si jej chtěli udržet jako instruktora na stíhací letouny Morane-Saulnier MS.406. Až v polovině června 1940 dostal se lodí do Francie. Nikoliv však ke stíhací skupině (Groupe de Chasse) I/6, kde již tehdy sloužila celá řada jeho druhů z Československa, ale k průzkumné GR 4/108 (Groupe de Reconaissance). Na stíhacích Moranech měl doprovázet průzkumné letouny. Stačil zde však odlétat pouhé dvě akce v celkové délce necelých tří hodin. po deseti dnech se Francie pod náporem nemeckých tanků a letounů zhroutila. Na palubě dvoumotorového Lioré-et-olivier LéO.451 uprchl zpět do Afriky, konkrétně do již známého Oranu...
Přes Casablancu a Gibraltar dostal se postupně do Anglie, kde 12. července 1940 vystoupil z lodi Neuralia v přístavu Liverpool...

V táboře československé armády v Cholmondeley Park nepobyl příliš dlouho. 2. srpna byl přijat do Královského letectva a již 6. srpna byl jako Pilot Officer odeslán do Duxfordu k nově se formující 310. československé stíhací peruti...
Tato první československá jednotka však měla pilotů nadbytek, proto byl 17. srpna odeslán k přeškolení na anglickou techniku do 6. OTU v Sutton Bridge, 10. září pak nastoupil k britské 43. peruti v Usworthu. Po týdnu byl opět převelen, tentokráte k 46. peruti do Stapleford Tawney. Slavná bitva o Británii v té době dosáhla svého vrcholu...

I Karel Mrázek startoval dvakrát i třikrát denně na poplach proti přilétajícím německým strojům. Pomáhal bránit britské ostrovy, které byly poslední výspou, jež se dosud bránila nenasytnému Hitlerovi. Jeden z takových letů se mu však málem stal osudným. Dopoledne 27. 9. 1940 nad Horshamem v boji těžce poškodil německý Messerschmitt Bf-110, v odpoledním velkém střetnutí byl však sám poškozen. Střely z kanónu stíhacího Bf-109 prošly jeho kabinou a zasáhly i motor. S hořícím Hurricanem přistál na letišti v Rochesteru...
1. listopadu 1940 poškodil v boji jeden Bf-109, o deset dní později (jako jediný československý pilot nad Anglií za druhé světové války) jistě sestřelil dva italské dvouplošníky Fiat CR.42 Falco...
2. května 1941 byl převelen do Coltishallu k 257. peruti, již 17. května se však hlásil u vznikající 313. československé stíhací perutě v Cattericku. Zde byl povýšen do hodnosti Flight Lieutenant a převzal velení letky A...

Po přeškolení a přezbrojení na nové Spitfiry Mk.II byla peruť přesunuta na jižní pobřeží Anglie do Portreathu, odkud podnikala útočné lety nad okupovanou Francii až do prosince 1941. 15. prosince byl Karel Mrázek povýšen na Squadron Leadera a převzal velení celé perutě. Spolu s ní se přesunul do Hornchurche, kde byla zařazena do elitního stíhacího křídla (wingu) v rámci 11. stíhací skupiny...
Zde bylo S/Ldr Mrázkovi navrženo (8. 5. 1942) udělení vysokého britského vyznamenání – Záslužného leteckého kříže (DFC). Tento obdržel 8. června téhož roku, již v rámci Exeterského (československého) wingu...
23. června 1942 zahynul v boji legendární první velitel československého wingu W/Cmdr Alois Vašátko. O jeho nástupci nebylo pochyb. Karel Mrázek měl velké zkušenosti, navíc byl ze stávajících velitelů československých stíhacích perutí služebně nejstarší. Přestože měl již odlétaný operační turnus 200 hodin (ve 220 bojových akcích strávil ve vzduchu 260 hodin...) a měl nastoupit na šestiměsíční odpočinek, stal se 26. června 1942 velitelem wingu a byl povýšen do hodnosti Wing Commander. V této zodpovědné funkci nalétal ještě dalších 39 operací (63 hodin), vše nad okupovanou Francií a v době, kdy německé letectvo mělo nad britským velkou technickou převahu...
Zúčastnil se i největší letecké bitvy roku 1942, operace Jubilee, dne 19. srpna 1942. Stíhací letectvo tehdy mělo krýt vylodění spojeneckých jednotek u Dieppe...
Svého na dlouho posledního úspěchu v boji dosáhl 28. srpna, kdy ve dvojici se S/Ldr Doležalem, DFC u pobřeží sestřelil fotoprůzkumný Bf-109...
Poslední operační let vykonal 15. března 1943, v rámci operace Ramrod 58 – krytí bombardovacích Ventur při náletu na letiště St. Brieuc-La Pleine. poté byl konečně odvolán na odpočinek, po odlétání 261 operačních letů v celkové délce 338 hodin!...
Za svoji operační činnost a zejména za skvělé vedení československého stíhacího křídla, jenž pod jeho velením dosáhlo vynikajících výsledků při velmi nízkých vlastních ztártách, byl jako první z československých letců vyznamenán Řádem za význačné služby (DSO)...

1. dubna 1943 byl jmenován do funkce Station Commandera na letišti Churchstanton. Řídil chod celé báze RAF, ale nebyl daleko od svých. V té době totiž z Churchstantonu působily 312. a 313. peruť. Již 24. května však tuto funkci předal dalšímu ze slavných Čechoslováků, W/Cmdr Františku Fajtlovi, DFC, a nastoupil do Vysoké letecké válečné školy (RAF Staff College). Byla to pocta, které se mu dostalo jako prvnímu z Čechoslováků. Absolvoval 20. července 1943...
Krátce poté jej však zastihla zlá novina – 21. srpna 1943 se z bojového letu nad Biskaj nevrátil jeho bratr Emilián, radiotelegrafista v osádce velitele 311. československé bombardovací perutě W/Cmdr Jindřicha Breitcetla, DFC. Liberator, na jehož palubě zahynul, byl sestřelen přesilou těžkých stíhacích Messerschmittů Bf-110 od II./ZG1 z Brestu...
Po návratu z RAF Staff College byl W/Cmdr Mrázek DFC, DSO zařazen jako štábní důstojník k Velitelství stíhacího letectva, konkrétně k jeho operačnímu oddělení. V roce 1944 byl povýšen do hodnosti Group Captain. 7. března 1945 se stal velitelem Styčné skupiny československé, tuto funkci vykonával až do konce války...

Jako jeden z prvních československých letců se vrátil 17. května 1945 do osvobozené vlasti. Dlouho zde nepobyl, již 21. května odletěl zpět do Anglie. Definitivní návrat do vlasti se konal až 6. června 1945...

Po válce pracoval na operačním oddělení hlavního štábu Velitelství letectva v Praze (od 1. 7. 1945), kde byl v srpnu povýšen na podplukovníka letectva. Díky svým zkušenostem a zásluhám byl v říjnu téhož roku odeslán do Vysoké válečné školy v Praze, kterou úspěšně ukončil v červenci 1946. Byl povýšen na plukovníka a ke dni 3. 7. 1946 jmenován velitelem 3. letecké divize v Brně...

Ani on však neunikl čistkám, které v armádě proběhly. Zejména pak po "vítězném únoru" 1948. Netajil své kritické názory na uspořádání poválečného Československa a poměry v armádě, proto není divu, že byl jedním z prvních důstojníků, kteří byli poúnorovým režimem smeteni. Na začátku března 1948 byl odvolán ze své funkce a odeslán na dovolenou s čekaným. 12. března byl zatčen a odeslán do vazby, pro údajnou přípravu útěku do zahraničí. Prošel nechvalně známým hradčanským "domečkem", poznal na vlastní kůži pohostinnost soudruhů z 5. oddělení Hlavního štábu, pod vedením Bedřicha Reicina. V červnu 1948 musel být sice pro nedostatek důkazů propuštěn, k letectvu se však již vrátit nemohl. 1. listopadu byl degradován na vojína a propuštěn...

Jako mnoho jeho kamarádů z britského Královského letectva i on pocítil přátelství komunistického režimu. Mohl vykonávat jen podřadné práce a komunistická policie byla mu stále v patách...

V roce 1949 se odstěhoval do Jablonce nad Nisou, kde pracoval nejprve jako vedoucí skladu, od roku 1952 až do odchodu do penze v roce 1974 pracoval v n. p. Autobrzdy. I přes jakousi částečnou rehabilitaci a navrácení plukovnické hodnosti v sedmdesátých letech se té opravdové a úplné rehabilitace dočkal až v listopadu 1989. V roce 1990 byl povýšen na generálmajora ve výslužbě a jmenován čestným občanem ve svém rodném Náchodě. Této čestné odměny se mu dostalo i v Jablonci nad Nisou, jenž se mu stal domovem po skončení druhé světové války...

Generálmajor Karel Mrázek, DFC, DSO zemřel právě v Jablonci nad Nisou dne 5. 12. 1998. Bylo mu 88 let...