Čest padlým hrdinům...

17.04.2015 09:24

... Pietní akt na nymburském hřbitově...

   Blíží se nezadržitelně čas velkých oslav  již 70. výročí konce 2. světové války. Tedy čas, kdy bychom si všichni měli připomenout, bez ohledu na drtící mediální masáže a politické zvratky tekoucí všude kolem proudem, památku všech hrdinů, kteří položili své životy za naši svobodu. Opakuji VŠECH! Bez rozdílu...

 

   V našich zemích, samozřejmě kromě československých vojáků, odbojářů a obyčejných lidí, kteří neváhali a chopili se zbraní, když to bylo potřeba, se tak především jedná o vojáky sovětské a americké. Přičemž nikdo snad nemůže zpochybnit, že těch sovětských bylo nesrovnatelně více. Což ovšem nehraje žádnou roli, náš vděk a úcta patří všem rovným dílem...

 

   My letošní oslavy zahájili již teď v dubnu. Pietním aktem na nymburském hřbitově, jenž měl být připomínkou hlavně jedenácti sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování tohoto města...

  

   Vyzdobeni Grigorievskou ljentočkou zapojili jsme se do velké skupiny lidí všech věkových skupin, kteří se před jedenáctou hodinou dopolední vydali k pomníku sovětských hrdinů. Zde pak, společně s vrcholnými představiteli města i kraje a s hosty z velvyslanectví Ruské federace, uctili jsme všichni důstojně památku padlých. Zazněly zajímavé projevy, státní hymny, ve vzduchu zavlály prapory České republiky a Ruska, cvakaly spouště fotoaparátů a bzučely kamery,... byly to velice silné okamžiky. A bylo znát, že hosté z Ruska si velice váží toho, že i tak daleko od vlasti si lidé dokáží vážit hrdinů, kteří položili na oltář svobody to nejcennější. A že zvítězil alespoň na chvíli rozum a všechny politické a mediální předsudky odešly stranou. Čehož nezvratným důkazem nemůže snad býti ani nic jiného, než s úsměvy od ucha k uchu konverzující ruský plukovník z velvyslanectví a český plukovník, který po invazi v roce 1968 byl vyhozen z armády. Tedy, vše odpuštěno? Zřejmě. Хорошо, молодци!...

 

Fotogalerie...

 

   Jsem nesmírně rád, že jsem se této akce mohl zúčastnit také, byť jsem se o ní dozvěděl prakticky na poslední chvíli. Ano, i já si hluboce vážím všech, kteří se bili za osvobození mé země. Byli to obyčejní lidé, jako my. Nedělali politiku, chtěli jen přežít. A mnohým se to nepodařilo. Čest jejich památce...