300 metrů za vteřinu...

05.02.2014 22:23

... a utajený Ritterkreuzer...

   Tak už i my jsme zahájili letošní „sezónu“ a ouředně se sešli v Duu pod troskami. V podmínkách ještě víc bojových, než minule. V oblacích prachu, v rámusu, v bordelu. Ale s nadšením a chutí...

 

   A tentokrát jsme toho měli víc než dost. Hlavně v reakci na letošní první Celostátní výbor a zejména na nový Owčanský zákoník. Na skoro čtyři tisícovky paragrafů venkoncem o ničem. Deset let práce vyžírků s právnickým titulem, jen aby se dalo říci: „Udělal se zákon!“ Akorát, že od prvního ledna se tím musíme řídit. A provést mraky změn...

   No a jak to tak bývá, změny se neobejdou bez dohadování. Každý má svůj názor, pro každého je ten nejlepší a stojí si za ním. Bohužel se najdou i tací, kteří k tomu přidají ještě třetí dovětek – jen já mám pravdu a nikdo jiný. Ale holt,... kdos bez chyby, hoď po mně tatrankou. Naštěstí se o podobných věcech rozhoduje ve více lidech, než jen ve dvou...

 

   Nebylo to ale jen o dohadování. Musel se douzavřít loňský rok a to se povedlo. Museli jsme udělat nějaké plány na letošek. A i to jsme zvládli. Navíc jsme hned na začátku roku mohli přivítat opět několik nových členů. A letos to vypadá naprosto úchvatně i z toho hlediska, že tři z nich jsou výkonní flígři! A mladí!!! Paráda!...

 

   A ta nejvíc největší třešnička na konec? S účinností k 10. 12. 2013 se Tonda Lenert na návrh Výboru odbočky zařadil mezi „ritterkreuzery“. Navíc se nám podařilo všechno pečlivě utajit. Takže k předání Medaile SLČR Za zásluhy mohlo dojít včera a bylo to tak s naprosto dokonalým a úžasným překvapením...

  

   No a před námi je teď hromada práce. A duben nedaleko. Bulletin, Zpravodaj, Mrázkoviny, Echo, web, dopisy, zápisy, výpisy... Ale to dáme, děláme to hlavně pro radost, ne?...